TOMÁŠKŮV LOM
k.ú. Korno (Hořovická
pahorkatina / Berounsko)
Opuštěný vápencový lom v Českém krasu, nad pravým
břehem Berounky severně od vrchu Střevíc (na první
pohled vypadá, jako by byl v jeho úbočí, ale zbytky terénu i staré mapy
svědčí o tom, že lomem bylo z větší části odtěženo sousední návrší, od
Střevíce oddělené sedlem).
Vysoké skalní stěny s
vertikálně vstyčenými vrstvami, místy s výrazným zbarvením do červena.
Velice členitý reliéf, v nejzápadnější části rozčleněn do několika etáží. Dvě
horolezecky využívané stěny. Při železnici tří opuštěné vápenky (ve východní
části jedna kruhové, v západní části dvě šachtové), pozůstatky vápenných
mlýnů a provozních budov. Prostorem lomu vedla síť drážek o rozchodu
Lom a vápenku založil
Adam Tomášek roku 1872. Původně se zde kámen pouze těžil, až v 80. letech byly
postaveny první vápenky. Začátkem 90. let 19. stol. byla vybudována kruhová pec
dva kilometry od lomu, na katastru Poučníku (dnes zaniklá) a roku 1905 další
kruhová pec přímo v lomu. Před 1. sv. válkou zde vyráběny barevné moučky z
různobarevných vápenců a umělé omítky „Reformit″ (později „Original″).
Velký rozvoj lomu ve
Součást CHKO Český kras,
evropsky významné lokality Karlštejn-Koda.
zarůstající
lom s vysokými, místy až převislými lomovými stěnami
krasové
dutiny vyplněné červenou hlínou
paleokras?
část
lomu, která se zřítila roku 2007
šachtové
pece v západní části lomu
historická
fotografie šachtových pecí (www.hornictvi.info)
dvojitá
šachtová pec systému Patzold
obslužná
chodba šachtové pece
vybírací
otvor šachtové pece
trosky
západnější ze šachtových pecí
sklady a
dílny při železniční rampě v západní části lomu
ve skále
vytesaný sklad trhavin z roku 1907 se dvěma vstupy nedaleko šachtových pecí
zbytky
nejzápadnější ze svážných drah, zřejmě z konce 20. let 20. stol.
strojovna
svážné dráhy
trafostanice
z roku 1940 ve střední části lomu a sousední budova, v některých
materiálech uváděná jako závodní jídelna, v jiných jako kanceláře
základy
vápencových mlýnů ve východní části lomu; na kovových patkách v popředí stál
cyklonový odlučovač prachu
pozůstatky
dalších objektů ve východní části lomu
dvanáctikomorová
kruhová vápenka, původně systému Kohout z roku 1905, později přestavovaná
betonové
sloupky kolem pece, podpírající původně krov
lom vc
50. letech 20. stol. (www.hornictvi.info)
plán
lomu (www.hornictvi.info)
Aniččina
stěna - horolezecká skála na východním okraji lomu
vyhlídky
Z horní rany lomu (i
horních etáží) se otevírají pěkné výhledy do údolí Berounky směrem k Srbsku i
Karlštejnu. Jako „oficiální” vyhlídka je na mapách značen nejvýchodnější ostroh
s pěkně zachovalými společenstvy skalních stepí, obdobné výhledy jsou však i z
dalších míst při horní hraně lomu. Volně přístupné nezajištěné.
východní
skalní ostroh s výskytem koniklece lučního českého
střední
skalní ostroh s porosty mochny
výhled
přes Berounku na Petzoldův lom, v pozadí
vrchy Doutnáč a Prostřední hora
výhled
proti proudu Berounky, k Srbsku – vlevo srázy
výšinného sídliště Brdlák, vpravo za řekou skály Na závěrce, v pozadí lom na Chlumu
Podtraťová jeskyně (evidenční číslo 17-002)
Propasťovitá jeskyně ve
skalách devonských vápenců ve východním sousesdství lomu, při železniční trati.
Též zvaná Podtraťová propast či Komínovitá jeskyně. Dva vstupy výše ve skalní
stěně (nižší cca
Jeskyně byla „oficiálně″
objevena roku 1965, třebaže nevelká vchodová část byla známa již dříve. Toho
roku se však podařilo proniknout do podzemních prostor s jezerem. Objev jezera
v Podtraťové jeskyni zásadně změnil pohled na vývoj jeskyní v Českém krasu,
protože sahá hluboko pod erozní bázi Berounky. Zatím maximální hloubky bylo
dosaženo v roce 1988. Roku 1989 byl odstraněním nánosů říčních šterkopísků
propojen Komín s hlavním vchodem. Výstup ke vchodu je možný (trvale instalováno
lano), vchod do jeskyně je však uzavřen.
spodní
vchod do jeskyně
plán
jeskyně (www.geospeleos.com)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
V lomu a jeho nejbližším okolí evidována řada
krasových prostor. Vedle Podtraťové jeskyně je to především Tomáškova propast
(též Tomáškárna; 17-006), Nová čili Malá propast (17-007) a Augustová jeskyně
(17-018), dále pak jeskyně Kubova huť (17-13), Na vráse (17-008), Na dislokaci
(též Na diakláze; 17-009), Nad jeskyní Na dislokaci (17-010), Průtoková
(17-017), S kruhem (17-015), Vyhlídkový převis (17-014), Salamandrova
(17-012), Ježčí (17-016), Červená trojka (trojice krasových dutin; 17-020, 17-
Ø
Na několika místech lze v lomu spatřit „čeřiny″
– zkamenělé zvlnění sedimentu působením mořských vln.
Ø
O doplatek kupní ceny za pozemek lomu se vedly
soudní spory mezi obcí Korno a rodinou Tomáškovou téměř 60 let. Ukončeny byly
až roku 1931 uhrazením dluhu obci (dost možná proto, že majitelé lomu
potřebovali od obce přikoupit další pozemky, k čemuž došlo hned následujícího
roku).
Ø
Tomáškův lom je považován za nejvýznamnější památku
vápenictví u nás.
Ø
V lomu bylo v minulosti opakovaně pozorováno
zimování vzácného zedníčka skalního.
Literatura:
-
Hana
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O
(Praha 2002)
-
Michal
Hejna: Tomáškův lom - Turista 4/2014
-
Vladimír
Stárka: Český Kras (Praha 1984)
-
Ivan
Horáček a kol.: Nejvýznamnější zimoviště netopýrů ve středních Čechách –
Vespertilio 5 (2001) – viz též http://ceson.org/vespertilio/5/5_18.pdf
Web:
-
technické památky - http://www.hornictvi.info/techpam/tomasek/tomasek.htm
-
Lemrouchovo oko - http://robkor.mistecko.info/index.php?option=com_content&task=view&id=290&Itemid=1
-
Geospeleos - http://www.geospeleos.com/Lokality/Podtratovka
-
Speleoklub; krasová skupina 17 - http://www.speleoklub.cz/ks17.html
-
Speleoklub; exkurze do Českého krasu - http://www.speleoklub.cz/SPELEOEXKURZE.html
-
Brdy info - http://www.brdy.info/kapitoly/koda.php
-
lezec; Tomáškův lom - http://www.lezec.cz/pruvodcx.php?key=388
-
lezec; Aniččina stěna - http://www.lezec.cz/pruvodcx.php?key=11
-
Přehled krasových území a jeskyní ČR - http://www.jeskynecr.cz/editor_files/File/Microsoft%20Word%20-%20legkmape.pdf
-
outdoor aktivity - http://www.outdoor-activity.cz/clanek-tomaskova-propast-srbsko-jeskyne-cesky-kras
další
místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky
březen 2014