Podbrdsko

ŠVARCAVSKÉ ÚDOLÍ

k.ú. Roblín, Třebotov (Pražská plošina / Černošicko)

Zalesněné údolí potoka Švarcavy mezi Frantovým (Tůmovým) mlýnem a vsí Solopisky. V údolí Pekárkův mlýn a malá osada Kala. Nad pravým břehem potoka údolím prochází silnice z Černošic do Roblína.

Zejména v levých svazích zajímavé geologické výchozy Barrandienu tvořené převážně devonskými vápenci lochkovského, pražského a zlíchovského souvrství (téměř úplný profil spodním devonem mezinárodního významu). Část těchto svahů od Pekárkova mlýna po skalnatou kótu 385 mezi Třebotovem a Solopisky, rozčleněná dvěma příčnými roklemi, s nejzachovalejšími společenstvy skalních stepí, lesostepí a šípákových doubrav s výskytem přes 230 druhů semenných rostlin a 21 druhů mechů o výměře 22,2 ha je od roku 1972 chráněna jako přírodní rezervace Kulivá hora (třebaže Kulivá hora leží fakticky úplně jinde - východně od Třebotova), evropsky významná lokalita stejného názvu sahá až k Solopiskům (37,7 ha). Kromě cenných rostlinných společenstev se zde vyskytuje i několik reliktních druhů hmyzu (např. sarančata).

cesta od Třebotova k Pekárkovu mlýnu tvoří hranici přírodní rezervace Kulivá hora (vlevo)

malý lom v dalejských břidlicích a nejvyšších polohách zlíchovského souvrství nad hrází rybníka U Čtrnáctých - opěrný stratigrafický profil intervalu zlíchov-dalej, klasická paleontologická lokalita známá již od dob J. Barradea

skalnatý zářez potoka pod hrází rybníka U Čtrnáctých

Svazek vyjetých úvozů, stoupajících do svahu nad Pekárkovým mlýnem. Zdá se, že kdysi tudy vedla nějaká významná komunikace. (Ze směru se zdá, že by mohly souviset s podobnými úvozy pod hradem Karlík - mohlo jít snad o původní cestu z Prahy na Karlštejn? nebo ještě dříve na Tetín, který byl správním centrem této oblasti?)

Pekárkův mlýn (Třebotov č.p. 41)

Též Slapničkův mlýn, U Čtrnáctých. Na některých mapách nesprávně označován jako Trousilův či Trousílkův (ten však stál v osadě Solopisky). Zděné stavení v místech původního mlýna na pravém břehu Švarcvavy. Nad bývalým mlýnem rybník, který však již na katastru Roblína.

Pekárkův mlýn je prastaré jméno, pravděpodobně po nějakém majiteli před rokem 1783, odkdy jsou vlastníci známi. V rodu Čtrnáctých, od nichž odvozeno druhé dnes používané jméno, od roku 1892. Mlýn mlel do roku 1918, šrotovalo se zde do roku 1938. V 60. letech mlýn zchátral a stal se neobyvatelným, nadále byla používána pouze sousední mladší zděná budova. Zbytky mlýna strženy v 90. letech.

Situace mlýna v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (maps.google.cz). Katastrální mapa (nahlizenidokn.cuzk.cz) umožňuje srovnání současného stavu s historickými objekty.