STUDENÝ VRCH

k.ú. Dobříš (Brdská vrchovina / Dobříšsko)

Výrazný zalesněný vrch v pásmu Hřebenů (660 m n. m.). Na východě navazuje na hřeben Hradce, na západě je oddělen hlubokým údolím Chumavy od Baby, na jižní straně přechází širokým sedlem k hřebenu Kuchyňky; východně od tohoto sedla je prameniště Trnovského potoka. Na vrcholu kamenná měřická věž, sloužící v současné době jako rozhledna. Na úbočí výrazné stopy po těžbě železné rudy. Jihovýchodně od vrcholu pozůstatky hájovny Baba. Červeně značená turistická cesta prochází po jižním úbočí vrchu, jak rozhledna, tak pozůstatky těžby leží mimo ni.

Studený vrch od západu

na vrcholu

věž

Věž z pískovcových bloků (nároží a ostění z bílých cihel) neobvyklého sedmibokého půdorysu, přičemž každá strana je mírně prolomaná, takže půdorys tvoří spíše sedmicípou hvězdu. Vysoká je 17,5 m, má 6 nadzemních podlaží, ve sklepě jsou dodnes umístěny měřičské body. Věž stojí na temeni kopce, ne však přímo na nejvyšším místě (to leží západně od věže).

První dřevěná měřičská věž ude vybudována již ve 20. letech 20. stol. Současná zděná věž byla postavena v letech 1940 až 1942. V letech 1950 - 1990 je v držení armády (tuto dobu mimo jiné připomínají dva okopy pro obrněné transportéry v sousedství rozhledny). Od roku 2004 provozována příležitostně (v současné době již více méně pravidelně) Sdružením za ekologický rozvoj krajiny jako rozhledna. Plány na zastřešení vrcholové plošiny dosud nebyly realizovány.

Výhled do nejbližšího okolí zakrývají přerostlé stromy (věž díky nim není vůbec z dálky vidět), zajímavé výhledy však poskytuje do vzdálenější krajiny - mimo jiné na Křivoklátsko, České středohoří, Říp, Bezděz, vrchy České Sibiře a Jistebnické vrchoviny, za velmi dobré viditelnosti i Krušné hory, Ještěd či šumavský Boubín, údajně i 158 km vzdálenou Sněžku.

 

měřická věž

dosud nerealizovaný projekt na její zastřešení

výstup na vrchol

 

vrcholová plošina s výhledovou růžicí

výhled z věže

  

 okopy v sousedství věže

Baba

Areál, sloužící jako hájovna a zároveň zázemí zdejších železnorudných dolů, stával na terase na jihovýchodním úbočí kopce, v nadmořské výšce 620 m. Skládal se ze štajgrovny (sídlo vedoucího zdejších dolů), havírny (ubytovny havířů, kancelář a sklad), chlévů a kůlen v severní části areálu a z roubené hájovny, maštale a kůlny v jižní části; obě části oddělovala cesta, procházející areálem. Místo obydleno lesníky nejpozději od 1. pol. 18. stol. (v té době nazýváno též Ruda), důlní provozy zde od poloviny 19. stol. Po zrušení dolů (poč. 20. stol.) a požáru původní hájovny v červenci 1914 se hajný přestěhoval do bývalé štajgrovny, původní hájovna již neobnovena. Hájovna zrušena roku 1947, kdy byla dostavěna nová hájovna (taktéž zvaná Baba) nedaleko Malého Chlumce, kam se hajný přestěhoval. Areál poté zpustl a zanikl. Do dnešní doby dochován pouze maštal s kůlnou, v 60. letech upravená na loveckou chatu a později přestavěná na rekreační stavení.

 

areál Baby na v první polovině 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz; zajímavé je, že stará hájovna je popisována jako dřevěná stavba, zatímco zde je značena růžově, tedy jako nespalná budova) a zhruba o sto let později (z nástěnky na rozhledně; ve větším rozlišení)

 

jediné co zbylo – bývalá maštal; původní hájovna stávala vlevo od ní, zřejmě tam, co je na prvním snímku patrný nízký pahorek

 

kříž U Ivana na rozcestí východně od bývalé hájovny

těžba železné rudy

Mohutné odvaly a propady po těžbě železné rudy dochovány především na jižním a jihozápadním úbočí vrchu, v pásu od bývalé hájovny Baba ke studánce Brdlavka v údolí Chumavy. Nejvýraznější pozůstatky leží cca 300 – 500 m západně od bývalé hájovny; právě do těchto míst je na mapě stabilního katastru (1. pol. 19. stol.) lokalizována „Simony schacht“, o půl století později pak „Hieronymus Schachte“ (šachta Jeroným, pojmenovaná po jednom z příslušníků majitelů panství Colloredo-Mansfeldů) – zda jde o dvě jména pro tentýž důl či dva různé doly kousek od sebe netuším. Na odvalech dosud lze nalézt hnědočervený krevel.

Těžba v této oblasti probíhala nejpozději od 2. pol. 17. stol. Nejstarší písemná zmínka o „horníkovi v Babě“ pochází z roku 1722. Získávala se zde surovina pro vysokou pec ve Staré Huti u Dobříše. Doly provozovala firma Prager Eisenindustrie Geselschaft (Pražská železářská společnost). Těžba ukončena poč. 20. stol. avšak ještě v letech 1940-41 neúsměšné pokusy o její obnovu.

    

pozůstatky těžby železné rudy na jižním úbočí vrchu, při cestě cca 400 m od bývalé hájovny Baba

Zajímavosti:

Ø        Název vrchu prý odvozen od studeného větru, který zde často vane.

Ø        Studený vrch je oficiálně nejvyšším vrcholem Hřebenů; západnější kopce včetně Písku, který je jako nejvyšší vrchol Hřebenů často uváděn, již horopisně patří k vlastním Brdům, nikoli k Hřebenům.

Ø        Podle bývalé hájovny je někdy Studený vrch nazýván též Baba (pro odlišení od sousední Velké čili „Hostomické″ Baby někdy „Dobříšská Baba″). Zdá se, že Baba kdysi nebylo označení konkrétního kopce, ale širší oblasti.

Ø        Ve jménech důlních děl na Studeném vrchu panuje poněkud nejasno. Kromě dvou výše uvedených názvů, doložených historickými mapami, se v literatuře lze setkat též s označením Kateřinský důl (údajně starší jméno dolu Jeroným), kromě toho se v téže oblasti často píše i o šachtě Baba (Babím dole), která je někdy taktéž ztotožňována s pozdějším dolem Jeroným, jindy se zavalenou šachtou v těsném sousedství bývalé hájovny. Nedosti na tom, na jednom webu jsem narazil na opačném konci těžebního pásma na údajný důl Brdlavka...

Ø        Zděných měřických věží bylo na přelomu 30. a 40. let postaveno celkem devět, z toho sedm má více či méně hvězdicový půdorys (kromě Studeného vrchu ještě Melechov, Mezivrata, Vysoký Kamýk, Svidník, Vysoká u Kutné Hory a Koňský vrch) - tato je však dle mého názoru ze všech nejhezčí.

Ø        V prostoru Studeného vrchu došlo koncem března 1945 k výsadku tří partyzánských oddílů, na západním úbočí vrchu bylo poté velitelství všech partyzánských skupin operujících v okolí.

Literatura:

-          Jan Čáka: Toulání po Brdech (Praha 1986)

Web:

-           oficiální stránky rozhledny - http://s.krajina.sweb.cz/

-           wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Studený_vrch_(Hřebeny)

-           Brdy info - http://www.brdy.info/brdy/pisek.php

-           hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=4920

-           rozhledny ČR - http://rozhledny.webzdarma.cz/studeny.htm

-           Atlas Česka - http://www.atlasceska.cz/stredocesky-kraj/rozhledna-studeny-vrch-u-hostomic/

-           Turistika.cz - http://www.turistika.cz/mista/studeny-vrch-660m-a-baba-brdy

-           Treking - http://www.treking.cz/regiony/studeny-vrch.htm

-           rozhlednovým rájem - http://www.rozhlednovymrajem.cz/studeny-vrch/

-           Toulavá kamera - http://toulavakamera.ceskatelevize.cz/article.asp?article_id=961 

Okolí: Šiberna / Malý Chlumec / Loužek / Hradec / Dobříš / Kuchyňka / údolí Chumavy

Podbrdsko / rejstříky

září  2011