BABA
k.ú. Hostomice pod Brdy (Brdská vrchovina
/ Hořovicko)
Dvouvrcholový pověstmi
opředený zalesněný kopec nad
Hostomickou kotlinou, z jihu, východu i severu obkroužený údolím Chumavy.
Západnější Velká Baba (615 m n. m.) a východnější Malá Baba (564 m n. m.) jsou odděleny
mělkým sedlem. Na vrcholu Velké Baby dřevěný kříž, z nedalekého skalního
hřebínku velmi omezená výhledy na Hostomicko (byť na něj vede značená odbočka
jako na vyhlídku). Na východním úbočí Velké baby skalní útvar Fabiánovo lože,
dnes zarostlý v hustém smrkovém mlází. Níže ve svahu hluboká strž připomínající
úvoz, pravděpodobně však přírodního původu (na rozdíl od úvozu protínajícího
sedlo).
kříž na
vrcholu Velké Baby
vrcholová
skalka
omezený
výhled z vrcholové skalky na Hostomicko a hřebeny Křivoklátska na obzoru
Fabiánovo
lože
rokle na
severovýchodním úbočí Velké Baby
úvozová
cesta v sedle mezi Velkou a Malou Babou
posed
v sedle mezi Velkou a Malou Babou
Sedlo pod Babou
Sedlo mezi Velkou Babou a
Pískem, kterým prochází silnice z Hostomic do Příbrami. Na nejvyšším místě
kaplička.
Sedlem vedla odpradávna
důležitá komunikace spojující severní a jižní stranu Brd. Právě sem je
lokalizována pověstmi opředená formanská krčma a kovárna (nevím, zda tu kdysi
skutečně nějaké takové stavení stálo, nebo je i jeho existence pouhou pověstí).
výjkenková
kaplička v sedle
kříž u
kapličky
Zajímavosti:
Ø
Pro odlišení od jiných „Bab″ v okolí někdy
nazývána Hostomická Baba. Na mnoha starých mapách též celý vrch jako Velká
Baba.
Ø
V brdských pověstech vystupuje Baba jako sídlo vládce
Brd ducha Fabiána (Babího Jana, Jana z Babí hory). Podle nejznámější verze to
býval rytíř, který zde měl svůj hrad. Poté, co se zamiloval do dívky z údolí.
žárlivá zlá čarodějnice ho proklela, hrad se propadl (zůstalo z něj pouze
Fabiánovo lože) a z Fabiána se stal duch. Jeho dobré srdce však nedokázala
zlomit ani kletba, a tak je duchem dobrým, jen občas poněkud popudlivýma zlomyslným. Dle jiné verze byl duchem od
počátku a vychovala ho stará čarodějnice Megera. Jeho partnerkou je Meluzína
(Medulína), s níž se střídá vždy po sedmi letech ve vládě nad Brdy.
Ø
Hostinec a kovárna v sedle pod Babou prý bývala
sídlem loupežníků, kteří zde přepadali a vraždili kupce projíždějící z berouna
do Příbrami. Poté, co byli lupiči dopadeni a zjistilo se, že jejich vůdci jsou
právě kovářovi synci, starý kovář se oběsil a havran mu vykloval oči. Od té
doby se v okolí zpustlého stavení (které dnes již neexistuje; pokud někdy
skutečně existovalo) zjevuje kovářův duch v podobě slepého zajíce,
doprovázaného havranem. Tento příběh je mimo jiné zaznamenán i v románu Pepánek
Nezdara od rodáka z nedalekého Běštína, Franty Župana.
Ø
Traduje se, že Fabiánovo lože inspirovalo Karla
Jaromíra Erbena k napsání básně Záhořovo lože.
Literatura:
-
Jan Čáka:
Toulání po Brdech (Praha 1986)
-
Otomar
Dvořák: Putování bájnou krajinou - Velká kniha pověstí z Berounska a Hořovicka
(Beroun 2005)
Web:
-
Brdský blog Petra Šnajdra - http://brdsky.blog.cz/0705/velka-baba-a-fabianovo-loze
-
Brdy.info - http://www.brdy.info/brdy/pisek.php
Okolí: údolí Chumavy / Provazec / Písek / Běštín / Chlumek
září
2011