JINCE

k.ú. Jince (Brdská vrchovina / Příbramsko)

Městečko na levém břehu Litavky v údolí, které si razí skrz Brdskou vrchovinu (380 m n. m.). V centru kostel sv. Mikuláše a bývalý zámek. Nejstarším jádrem vsi zřejmě zástavba východně od kostela (jižně od zámku); o samotě východně od ní bývalá vysoká pec Barbora. Druhé, mnohem mladší jádro vsi, zvané někdy Dolní Jince, leží severně od zámku při křižovatce cest na levém břehu Ohrazenického potoka; zde též bývalý panský dvůr. Třetí (nejmladší) urbanisticky relativně samostatná část se rozkládá jižně od kostela, její osu tvoří ulice Jana Žižky směřující k jineckým dělostřeleckým kasárnám. Jižně od ní (již mimo k.ú. Jince) armádní sídliště, jihovýchodně čtvrtě Královky (podle dnes již zaniklého dvora, který v těchto místech stával), U nádraží, Amerika a železniční nádraží s hotelem Kratochvíl.

Jince jsou prvně připomínány roku 1352 v souvislosti s místní farou. Již v té době zde stála i tvrz místních vladyků „z Jinec″ (většinou lokalizovaná do míst pozdějšího zámku). Koncem 14. stol. je zde doložen královský lovecký dvorec a také železná huť (listina z roku 1390 mluví o obnově ! huti). Od počátku 16. stol. do roku 1602 patřily Jince Pešíkům z Komárova, byť ve druhé polovině tohoto období byly často zastavovány; asi nejdůležitějším zástavním držitelem by Albrecht z Donína, který povolal do Jinec německé odborníky a významně pozvedl zdejší hutnictví. V 1. pol. 17. stol. drželi Jince Malovcové z Chýnova a od roku 1647 na více jak 1,5 století Vratislavové z Mitrovic. V 1. pol. 18. stol. vznikl v Jincích velkolepý zámecký areál, avšak stále šlo o velmi malou ves, čítající kolem 15 stavení. Teprve od 2. pol. 18. stol. dochází v souvislosti s rozvojem železářství k výraznému nárůstu obyvatel. Roku 1900 byly povýšeny na městečko. Od konce 20. let 20. stol. (v souvislosti se vznikem vojenského výcvikového prostoru na Brdech roku 1926) Jince sídlem dělostřelecké posádky.

znak, udělený Jincům v roce 1902 – trilobit Ellipsocephalus hoffi čili konínský ráček připomíná hojné nálezy prvohorních zkamenělin v okolí, zkřížené hřeby jsou symbolem cvočkařů, v minulosti ze nejrozšířenějšího povolání

pohled na Jince od severovýchodu, z úpatí Plešivce; za městečkem Vystrkov a Jinecké hřebeny (květen 2005)

Jince od východu, z Vinice; v popředí rybník Pecovák, v pozadí Vystrkov (leden 2015)

centrum Jinec s kostelem a zámkem přes rybník Pecovák (leden 2015)

Jince od západu; v pozadí Vinice a na náhorní plošině nad ní Běřín (červen 2005)

rodný dům houslového virtuosa Josefa Slavíka (nar. 1806) v centru městečka s pamětní deskou z roku 1933

lípa malolistá při cestě od zámku k vysoké peci Barbora, vysazená někdy ve 2. pol. 16. stol., ošetřená roku 1994; památný strom (leden 2015, květen 2005)

PS: 16. června 2016 lípu srazila bouře!

kříž v centru (červen 2005)

kříž na křižovatce ulic Slavíkova a Jana Žižky (leden 2015)

na Litavce – náhon na Budilův mlýn (květen 2005)

jakýsi pamětní kámen v parčíku směrem k nádraží (leden 2015)

hotel Kratochvíl č.p. 159 u nádraží (leden 2015)

kostel sv. Mikuláše (nemovitá kulturní památka)

Barokní jednolodní stavba z let 1728-1731 na místě starší gotické. Krytou dřevěnou chodbou je kostel spojen s márnicí (původně snad kostnicí) kruhového půdorysu. Proti kostelu fara (č.p. 20) z téže doby.

kostel (leden 2015)

sluneční hodiny na jižní stěně kostelní lodi (leden 2015)

brány na bývalý hřbitov (červen 2005, leden 2015)

okrouhlá márnice (červen 2005)

fara č.p. 20 (červen 2005, leden 2015)

litinová socha sv. Jana Nepomuckého u kostela; vyrobena koncem 19. stol. v hořovických železárnách, původně byla umístěna na mostě přes Ohrazenický potok (červen 2005)

zámek č.p. 1 (nemovitá kulturní památka)

Monumentální trojkřídlá budova bývalého zámku, později přestavěného na pivovar, stojí v centru městečka.

Zámek Vratislavů z Mitrovic vznikl v polovině 17. stol. přestavbou renesančního panského domu (někdy považovaného za původní jineckou tvrz). Přestavby pokračovaly až do počátku 18. stol. Další přestavbu – rozšíření více méně do současné podoby podle projektu saského architekta Davida Schatze - prodělal zámek na přelomu 30. a 40. let 18. stol. za Františka Karla ml. Vratislava z Mitrovic. Zámecký park v té době získal náročnou sochařskou výzdobu, jeho součástí byly dvě grotty , fontány a skleník. Opět byl zámek přestavován v 60.letech, kdy bylo zbořeno nejstarší jižní křídlo a nahrazeno novostavbou; tato přestavba však nebyla nikdy dokončena. Již před rokem 1806, kdy byly Jince hrabětem Rudolfem z Vrbna fakticky spojen se sousedním panstvím Hořovice (byť formálně si jinecké panství zachovávalo samostatnost), zámek přestal být sídlem vrchnosti. Nejprve zde byly uloženy Rudolfovy unikátní mineralogické sbírky (z nichž část je dnes v Národním muzeu), později sloužil jako sklad železa z nedalekých hutí, byly hutních úředníků, po roce 1852 byl přestavěn na (v pořadí již třetí jinecký) pivovar. V té době zanikla i veškerá výzdoba parku a následně i samotný park, stejně jako rozlehlá zámecká zahrada (severozápadně od zámku; dnes zastavěno). Roku 1880 převzal pivovar jako nájemce Antonín Šillinger a pivovar výrazně modernizoval; jeho syn Jaroslav roku 1927 pivovar odkoupil a provozoval po další modernizaci až do znárodnění roku 1949. V období od konce 19. stol. do 30. let 20. stol. byly postupně zlikvidovány všechny budovy předzámčí, ležícího na západní straně silnice. Vlastní zámek – jediný dochovaný objekt celého areálu - roku 1962 vyhořel a byl spíše jen provizorně opraven. Jako pivovar sloužil do roku 1974, poté do 80. let jako sodovkárna, dnes chátrá. V širším slova smyslu byl součástí zámeckého areálu i hospodářský dvůr v severní části vsi, původně na zámek napojený osovou cestou.

půdorys zámku (Encyklopedie českých zámků; upraveno)

pohled na zámek od jihozápadu, ze strany bývalého čestného dvora (červen 2005)

pohled na zámek od východu; zde bývala salla terrena (květen 2005)

Běhounův mlýn č.p. 2

Bývalý vodní mlýn, napájený levostranným náhonem Litavky, zvaným Mlýnský potok, leží v bloku domů jižně od zámku. Mlýn je zmiňován již v popisu panství z roku 1647. Byl vrchnostenský, dědičným nájemcem byl rod Běhounů.

Běhounův vlýn na katastrální mapě z roku 1839 (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)

areál mlýna od severu – hospodářské budovy; pod stodolou podtéká vodní kanál (leden 2015)

nádraží

Jinecké nádraží (původně Jince-Čenkov) na trati Zdice – Protivín z roku 1875 leží jihovýchodně od městečka. U nádraží začíná naučná stezka Z Jinec na Olymp Brd.

nádraží Jince (leden 2015, kveten 2005)

výpravní budova č.p. 102 (květen 2005, leden 2015)

výpravní budova dříve (www.jince.cz) a nyní (leden 2015)

informační tabule o hojném výskytu užovky hladké na nádraží (leden 2015)

nádražní vodárna (květen 2005, leden 2015)

dnes již neexistující dřevěný sklad na nádraží (květen 2005)

úvodní tabule naučné stezky (leden 2015)

Zajímavosti, poznámky:

Ø V okolí Jinec jedny z nejlepších nalezišť trilobitů v Barrandienu; ke klasickým lokalitám patří především Vinice, Vystkov a Koníček.

Ø Významné středisko brdského železářství od středověku až do 19. stol. Zdejší hutě využívaly místní železnou rudu, těženou na Plěšivci, Komorsku, na Ostrém a u Ohrazenic.

Ø Pravidla českého pravopisu uvádějí pro 2. pád možnosti „z Jinců″ i „z Jinec″; místní však používají téměř výhradně starobylý tvar „z Jinec″.

Literatura:

- Jan Beránek: Jince – dějiny obce (Jince 2000)

- Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 2. díl (Praha 1997)

- Jan Čáka: Podbrdskem od městečka k městu (Praha-Litomyšl 2001)

- Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 1 - A/J (Praha 1977)

- Pavel Vlček: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků (Praha 2001)

- Miloslav Bělohlávek a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Západní Čechy (Praha 1985)

- Pavel Jákl: Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska I - Střední Čechy (Praha 2004)

- Václav Vokolek, Jiří Kuchař: Esoterické Čechy, Morava a Slezsko 2 - Střední Čechy I (Praha 2004)

Web:

- oficiální stránky městyse - http://www.jince.cz

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Jince

- hrady.cz - http://www.hrady.cz/?OID=1905

- vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/817-jinecky-mlyn

- naučná stezka - http://www.jince.cz/naucnastezka/

- industriální topografie - http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V001086

- zámky Středočeského kraje - http://www.stredoceske-zamky.cz/zamekjince.html

- Dům a zahrada - http://www.dumazahrada.cz/stavba-rekonstrukce/architektura/21937-ze-zamku-pres-trznici-k-zricenine/#.VNdrCVJ0xkg

- foto František Vrbecký - http://www.foto-vrbecky.estranky.cz/fotoalbum/pamatky-chatrajici/chatrajici-zamky-v-cr/jince---zamek/

- Naše řeč - http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4099

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

leden 2015