HŘEBENY

k.ú. Hrachoviště, dříve též Ohrazenice u Jinec (Brdská vrchovina / Vojenský újezd Brdy)

Též Jinecké Hřebeny. Výrazný cca 5 km dlouhý hřbet zhruba západovýchodního směru, mezi údolím Pstružího potoka a údolím Červeného potoka. Hřbet je rozdělen sedélky na několik relativně samostatných „vrchů”, všechny jsou korunovány výraznými hradbami slepencových skal. Nejvyšší místo je uváděno zhruba uprostřed hřebene, údaje o jeho výšce se však rozcházejí (720 m.n.m., dle jiných zdrojů 726 m.n.m.). Do vrcholových skal, poskytujících pěkné výhledy na centrální část Brd (Brda, Tok...) vestavěny často velmi bizardní vojenské pozorovatelny (různé chatky, bunkry či ochozy), sloužící k pozorování dění na cílové ploše Brda. Nejvýraznější skalní útvary celého hřebene se nalézají na jeho západním (Pec - 682 m.n.m.) a východním (Koníček - 667 m.n.m.) konci. Střední část Hřebenů se pak někdy nazývá Hřeben (v jednotném čísle).

V jihozápadní části zasahuje až na úpatí Hřebenů cílová plocha Brda. Právě zde se nachází pozůstatky betonových terčů, na nichž byla v roce 1935 testována odolnost betonu pro stavbu pohraničního opevnění, i dosud dochované palebné stanoviště, ze kterého byly tyto terče (a snad i některé pokusné objekty na Houpáku) odstřelovány, a také by někde zde mělo být hazeliště granátů s instalovanou „pozorovací” upravenou věží z tanku T-34/85.

Sedélkem zhruba v západní třetině hřebene (v podstatě mezi Hřebenem a Pecí) prochází silnice z bývalého Hrachoviště na cílovou plochu Brda. Při ní (nedaleko jižně od nejvyššího místa silničky) stávala až do zřízení vojenské střelnice myslivna Hřeben, která byla v 80. letech 19. stol. centrem rozsáhlé jelení obory na Hřebenech.

Vrch leží ve vojenském újezdu, vstup možný pouze na zvláštní povolení.

Koníček

Nejvýchodnější (a nejspíš nejznámější) z „vrcholů” Hřebenů - 666,6 m.n.m. - pojmenovaný podle nápadného skalního útvaru připomínajícího tvarem koňskou hlavu. Od zbytku hřebene oddělen nehlubokým, avšak velice dobře patrným sedlem.

Slepencové skalní útvary na Koníčku jsou nápadné výraznou vrstevnatostí („skládané skály”). V sousedství vlastní „koňské hlavy” se nachází ještě další výrazný útvar - asi desetimetrová skalní věž zvaná Komín (s vrcholovou schránkou). Útvary na Koníčku jsou typickými (pro Brdy však zcela netypickými) tory - tedy mrazovým zvětráním vzniklými vrcholovými skalami obklopenými ze všech stran kamennými sutěmi, známými jinak především z Jeseníků či Krkonoš.

Při určitém pohledu může hlava koně připomínat spíše draka. To snad zavdalo příčinu pověsti, že na Koníčku sídlil okřídlený drak, který odtud zalétával na Velkou skálu na Plešivci a byl postrachem celého okolí.

Na plošině jihozápadně pod vrcholem stávala v počátcích vojenské střelnice mohutná, několik desítek metrů vysoká dřevěná vojenská pozorovatelna. Zachovány patky sloupů.

Severovýchodním směrem sestupuje svahem nápadný skalní hřbítek. V jeho okolí velice dobře zachovaná bučina s klenem, mléčem, dubem, jedlí a lípou až pralesovitého charakteru - jeden z největších přirozených lesních porostů na Brdech. Na severovýchodním úpatí výchozy prvohorních břidlic - významné paleontologické naleziště trilobitů, která je klasickou lokalitou J. Barranda. (Často se uvádí, že Koníček je vyhlášen přírodní rezervací - není to pravda, na Koníček se v současném době žádná ochrana ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny nevztahuje!)

Pojmenování je prastaré, ve verzi Kůň se objevuje již v popisu hranic hořovického panství z roku 1648. Na současných mapách někdy přesouváno pojmenování Koníček zcela nesmyslně na sousední kótu 689 m.n.m. (a následně občas vztahováno jako synonymum na celé Hřebeny - vlastní Koníček pak někdy zván Komín).

kóta 689

Nejvýchodnější bod střední části Hřebenů, tedy vlastního Hřebene. Na mapách často označována chybně jako Koníček, někdy též jako Komín (což jsou oba názvy patřící sousední kótě 666,6). Od Koníčku oddělena poměrně výrazným a širokým sedlem, od zbytku Hřebenu pouze méně výrazným předělem. Na vrcholu zajímavá skalní útvary s částečným rozhledem, v nich údajně vestavěna vojenská pozorovatelna (nenalezena, respektive nehledána).

Literatura:

- Jan Čáka: Střední Brdy - krajina neznámá (Praha 1998)

Web:

- Stránky milovníků brdských hvozdů; B. Čížek - http://www.brdy.org/content/view/94/68/

- Stránky milovníků brdských hvozdů; M. Adámek - http://www.brdy.org/content/view/68/68/

- Brdy info - http://www.brdy.info/kapitoly/konicek.php

- Netopejrova fotogalerie - http://www.etf.cuni.cz/~moravec/fotky/indp29j.html

- opevnění.xf - http://opevneni.xf.cz/brdy/zajimav.htm

- fotogalerie J. Cinka - http://www.ok1jfh.net/galerie/brdy/brda/album/html/index.html

další místa v okolí (mapa) / Podbrdsko / rejstříky

červen 2005