KUCHYŇKA
k.ú. Brázdim (Středolabská tabule / Brandýsko)
Buližníkové návrší (
Buližník zde vznikl
v období starohor. Protože jde o velmi tvrdou horninu odolávající erozi,
v období cenomanu a spodního turonu
(druhohory) tvořila Kuchyňka v tehdejším moři pravděpodobně ostrov (či
přinejmenším ostroh čnící ze dna jen mělko pod hladinu). Proto se
v dutinách útesů usazovaly charakteristické tzv. příbojové slepence
(„příbřežní facie″) s různě velkými valouny až balvany buližníků,
spojených bělavým vápnitým pískem (odkryté především v západním lomu).
Tyto útesy tvořily příhodné prostředí pro řadu tehdejších živočichů (měkkýši, ostnokožci, ramenonožci, ryby, žraloci, červi, ježovky,
hvězdice, koráli), jejichž pozůstatky zde byly v usazených horninách
v hojné míře zachovány; tyto horniny však byly z větší části
vytěžené, na lokalitě není v současné době znám žádný odkryv tyto vrstvy
zpřístupňující. V období starších čtvrtohor bylo na Kuchyňce sídliště tzv. aurignacienského člověka, využívajícího pahorku jako
bydliště i pozorovatelny ke sledování pohybu zvěře a nepřátel (archeologické
nálezy především v jihozápadní části území). Lokalita je významná i
botanický (zejména fragment stepních porostů s výskytem pryskyřníku
ilyrského, pryšce prutnatého, kostřavy sivé, kostřavy Walliské,
kavylu vláskovitého, křivatce českého, rozrazilu Dillenova…) a zoologický (refugium v intenzivně
obhospodařované zemědělské krajině, druhy lad, pastvin a skalních stepí;
především ptáci a hmyz, mimo jiné odtud uváděny slavík, dudek, koroptev,
krahujec, bělořit šedý či otakárek fenyklový). Na
Kuchyňce se až do 40. let 20. stol. těžil buližník ke stavebním účelům, ve 30.
letech 20. stol. navíc i na fosfát bohaté křídové usazeniny, používané jako
hnojivo. Ochrana území navržena již v roce 1948, přírodní památka však
vyhlášena z podnětu ČSOP Spilit až roku 1997 (
návrší od východu (srpen 2014)
návrší od jihu, ještě bez retranslační věže; vlevo polní
cesta z Cvrčovic do Starého Brázdimu (srpen
2007)
plánek lokality s vyznačenými lomy – N: severní lom, W:
západní lom, SW: z velké části zavezený jihozápadní lom, I: zcela zavezený
a v terénu dnes již nepatrný lom; A-G: zbytky druhohorních sedimentů
(převzato z publikace Žítt a kol z roku
1998)
vrchol kopce (srpen 2007)
buližníkové skalky, drobné lůmky
a fragmenty stepního porostu na vrcholu kopce (srpen 2014, srpen 2007)
severní lom (srpen 2007)
západní lom (srpen 2014)
podzemní kryt teritoriální radiační hlásné sítě ÚŽ-6 ze
60. let 20. stol. ve vrcholové části kopce
radiokomunikační věž na západním úbočí vrchu (červenec
2011)
výhled k východu – úplně vlevo vykukuje Zlatý kopec, levé části obzoru dominuje Ládví, před ním komín třeboradické
teplárny, vpravo v popředí Nový Brázdim (srpen 2014)
výhled
k severu s dominantou Řípu; vpravo od něj za dobré viditelnosti
patrné vrcholy Českého středohoří (červenec 2011)
výhled k východu, na Starou Boleslav
s dominantním kostelem Panny Marie a Brandýs nad Labem (srpen 2014)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Buližníky tvoří v Brandýském Polabí nápadnou
linii Černá skála - Kuchyňka - Zlatý kopec – Ládví.
Ø
Podle pověstí vedou z Kuchyňky tajné chodby na
Jenštejn a do Staré
Boleslavi. Do sféry pověstí je zřejmě nutné odkázat i informace o zdejším
hradišti.
Literatura:
- Petr Karlík, Ivan Větvička: PP Kuchyňka – plán péče
(2006)
Web:
- Ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=2005
- stránky obce Brázdim - http://www.obecbrazdim.cz/index.php?nid=1051&lid=CZ&oid=85914
- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Kuchyňka_(přírodní_památka,_okres_Praha-východ)
- geologické lokality - http://lokality.geology.cz/2775
- geologie Brandýska - http://www.geobrandys.ic.cz/lokkuchynka.htm
- Salvia o.s. - http://salvia-os.cz/prirodne-cenna-uzemi/stredocesky-kraj/168-kuchynka
- geocaching - http://www.geocaching.com/geocache/GC3Y08W_vrch-kuchynka
další
místa v okolí (mapa) / Střední Polabí / rejstříky
srpen 2014