NEHVIZDSKÉ LOMY
k.ú. Nehvizdy, Horoušany,
Vyšehořovice (Středolabská tabule / Čelákovicko, Úvalsko)
Též Kamenná Panna.
Rozsáhlá těžební oblast na mírném
návrší mezi Horoušany, Nehvizdy a Vyšehořovicemi, zvaná též Skály či Na skále
(jméno není odvozeno od přírodních skal, ale právě od dnes již neexistujících
pískovcových lomů a ohromných hromad balvanů, které vznikaly jako odpad při
zpracování místního pískovce). V současné době těžba žáruvzdorných jílů
(lupků), využívaných k výrobě porcelánu a šamotu. Při silnici z Nehvizd do
Horoušan rozlehlá zalesněná výsypka. Západně od lomů (a od silnice
Horoušany-Nehvizdy - v místech zvaných U havírny) areál keramických závodů,
využívající místní suroviny (výroba komínových vložek). Do areálu vede
železniční vlečka, odpojující se ve Mstěticích od trati Praha - Čelákovice
(mimo provoz).
Počátek zdejší těžby bývá
někdy kladen již do 13. stol. (ze zdejšího kamene byl pravděpodobně postaven
romáínský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Čelákovicích). Předpokládá se, že
právě k této lokalitě se vztahují i zápisy ze 70. let 14. století o dovozu
kamene na stavbu chrámu sv. Víta „z Horoušan“. Kámen byl zároveň dovážen i na
stavbu Karlova mostu a dalších významných pražských staveb. Pro těžbu daroval
pole probošt zderazského kláštera, jemuž Horoušany náležely. Dle jiných pramenů
byla však těžba zahájena až roku 1760 (vzhledem k tomu, že jde o rozlehlou
oblast, je pravděpodobné, že zmínka o roku 1760 se týká jednoho konkrétního
lomu). Jelikož většina majitelů lomů pocházela z Nehvizd a v Nehvizdech bylo
též sídlo kamenického cechu (a údajně i kamenické školy), začalo se jim posléze
říkat „Nehvizdské“, stejně jako pískovci v nich těženému. Vrcholu těžby dosáhly
v polovině 19. stol, kdy byl ze zdejšího materiálu postaven mimo jiné pomník
Františka I. na Smetanově nábřeží či realizována dostavba sv. Víta, byl
využíván ke stavbě železničních objektů či při regulacích Labe. Oblíbený byl
též k výrobě brusů a brousků. Postupem času zde vznikl jámový lom 200 x 60 m o
výšce stěn až 7 m. Vzhledem k tomu, že nejkvalitnější materiál se nacházel v
dolní polovině stěn, probíhala těžba též komorovým způsobem. Ukončena byla v
roce 1941. V 60. letech 20. stol. zahájena těžba bílých a šedých lupků,
ležících v podloží pískovců, čímž byly veškeré stopy starší těžby i (dle
pamětníků) velice romantické lomy zničeny. Větší část dobývacího prostoru dnes
označována jako „Vyšehořovice“, třebaže vlastní těžba zasahuje na katastr
Vyšehořovic pouze nepatrně (na rozdíl od souvisejícího chráněného ložiskového
území, které je i pod vlastními Vyšehořovicemi!)
Na terénní hraně,
oddělující oblast lomů od níže položených Horoušan, zachovány místy zajímavá přírodní společenstva stepního charakteru.
Někde zde je též uváděna v minulosti těžba
rud.
Zajímavosti:
Ø
V noci z 28. na 29. prosince 1941 se nedaleko odtud
uskutečnil výsadek parašutistů parašutisté Josef
Gabčík a Jan Kubiš, kteří později
provedli atentát na říšského protektora R. Heydricha. Výsadek se příliš
nepodařil, neboť vinou chybné navigace proběhl úplně jinde, než bylo plánováno
(v lesích u Plzně), navíc se neobešel bez drobného zranění J. Gabčíka. Oba parašutisté
se dva dny ukrývali v lomech, než je zde na silvestra našel hajný Šmejkal a
prostřednictvím ilegální sítě dopravil do bezpečí.
Ø
Podzemní lom je zachycen ještě ve filmu Atentát, popisující právě výše
zmíněné události.
Literatura:
- Hana Hlušičková a kol.: Technické památky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - H-O (Praha 2002)
- Jiří Kovanda a kol: Neživá příroda Prahy a jejího
okolí (Praha ) - web
- Luboš Rýdlo: Něco z historie Nehvizdských pískovců
- ad Nehvizdský kurýr 2008 (seriál) - web
- Michael Rykl: Proměny a souvislosti středověkých
staveb ve Vyšehořovicích u Českého Brodu – ad: Castellologica bohemica 4 (Praha
1994)
Web:
Okolí: Vyšehořovice
/ U skal / Horoušany / Jirny / Nehvizdy
únor 2008