HOSTÍN
k.ú.
Úvaly u Prahy (Pražská plošina / Úvalsko)
Dvě usedlosti – menší východnější č.p. 33 a panský dvůr č.p. 34 - při Přišimaském potoce. Dříve samoty, dnes vzhledem k rozsáhlé
nové výstavbě na jižním okraji úvalské aglomerace.
Do těchto míst bývá
tradičně lokalizována tvrz a ves (?)
Hostyně. Historie Hostyně
je poněkud nejasná. Někteří badatelé ji považují za kolébku rodu pánů z
Pardubic, kteří jsou „na Hostyni″ zmiňováni od
počátku 14. stol. Jiní toto popírají - předpokládají, že ona „Hostyně″ je ve skutečnosti Hostinné v Podkrkonoší - a
první zmínky o Hostyni kladou až do 1. pol. 15. stol. Podpůrným argumentem pro první verzi je
zápis v kronice Beneše z Veitmile, který v
souvislosti s otcem arcibiskupa Arnošta z Pardubic výslovně uvádí „z Hostyně u Českého Brodu″; vzhledem k tomu, že
jde až o pozdější přepis kroniky, tak je otázka, do jaké míry je tento dovětek
autentický. Tvrz, která byla později centrem malého panství, zahrnujících
několik okolních obcí a dvorů a polovinu městečka Úvaly, stála prokazatelně v
roce 1435, kdy se Petřík Olbram ze Škvorce píše „seděním na Hostyni″.
Ve 2. pol. 15. stol. byla sídlem rodu Hostyňských ze Stěžova. 1542 je
uváděna tvrz (jediná výslovné zmínka) s poplužním dvorem a pivovarem. 1560
koupil Hostyni Albrecht Smiřický ze Smiřic a připojil
ji ke škvoreckému panství; tvrz zřejmě nedlouho poté
zanikla. Tím se však ztrácejí zprávy o Hostyni jako
takové a až v 18. stol. se objevuje víska a dvůr Hostín.
Hostín na vojenské mapě z 2. pol.
18. stol. (oldmaps.geolab.cz); rybník východně od dvora musel zaniknout již někdy
koncem 18. stol., na mladších mapách malován není
Hostín na katastrální mapě z roku 1841 (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz); nahoře
nově vzniklý třetí areál Hostína - prodejna stavebnin
dvůr č.p. 34 ve 20. letech 20.
stol. od západu (ad Úvaly jindy a
nyní)
pohled na dvůr č.p. 34 od jihu;
budova v popředí je novostavba (září 2006)
pohled na dvůr č.p. 34 od severu
(říjen 2013)
obytná budova dvora č.p. 34
v jeho západním rohu (září 2006, říjen 2013)
severozápadní hospodářské křídlo
dvora č.p. 34 (říjen 2013)
rybníček na Přišimaském
potoce mezi usedlostmi č.p. 33 a 34 (říjen 2013)
menší ze dvou Hostínských usedlostí – č.p. 33 (říjen 2013)
Zajímavosti:
Ø
Hostyně/Hostín je často uváděna jako rodiště arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Dnes je však toto tvrzení
vesměs považováno za omyl.
Ø
V souvislosti z Hostyní
je uváděn most na silnici přes
Výmolu. Z nařízení Vladislava II ho nechal postavil Heřman Hostyňský ze Stěžova, pán na Hostyni, kterému následně v roce 1481 král udělil právo na
vybírání cla z tohoto mostu. Most byl zjevně součástí tzv. Trstenické stezky, hlavní středověké komunikace mezi
Čechami a Moravou. Mezi badateli však nepanuje shoda v lokalizaci tohoto
mostu; většinou je kladen do Úval, nelze však vyloučit
ani, že ležel výše proti proudu Výmoly, někde pod
hrádkem dnes známým pod jménem Skara či
v místech dnešního mostu u Dobročovic. Určitě se
však nenacházel v těsné blízkosti dvora, protože pak by nepřecházel
Výmolu, ale Přišimaský potok.
Ø
Vzhledem k řadě otazníků kolem ztotožnění Hostyně a Hostína
někteří badatelé v poslední době uvažují, zda původní tvrz (hrad) Hostyně nestál v místech dnes nazývaných Skara, cca
Ø
Alois
Dostál roku 1914 ve své knize o Úvalech uvádí, že „Celá stráň ode
dvora až ke mlýnu sluje Hostýň, stráň od Ouval k Hodovu Holá Hostýň. Kde byla tvrz, nelze udati.
V levo ode dvora je osamocený hluboký sklep pod
košatým stromem, lid bájí, že z něho vede průchod podzemní do Tuklat.″ V mapách z té doby (konec 19. a
začátek 20. stol.) je však psáno i (ten) Hostin. Zdá se, že jméno nemělo
ustálenou podobu, a tak z ní lze jen obtížně něco usuzovat, kromě faktu,
že Hosty(i)ň bylo v té době označení pro mnohem rozsáhlejší oblast, než
jen pro vlastní dvůr.
Ø
Jméno Hostín používá i nová rozsáhlá výstavba, která je
plánována v okolí dvora (http://www.uvaly-hostin.cz/sekce/interaktivni-mapa).
Literatura:
- Jiří Jindřich: Zaniklý hrad u Úval - hrad Skara nebo Hostyně - ad Hláska
IX/2 (Plzeň 1998) – viz též http://hlasky-kas.wz.cz/cas3/h98/h98-02.html
- Karel Kuča: Města a
městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 7. díl (Praha 2008)
- František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII - Praha a okolí (Praha 1988)
- Alois Dostál: Ouvaly.
Popis městyse a okolí a náčrtek historický (Praha 1914)
- Otakar Brož, Václav Sommer a kol.: Úvaly jindy a
nyní (Úvaly 1929)
Okolí: U svatého Donáta / Škvorec / Úvalské rybníky / Úvaly
říjen 2013