KRÁLIČINA
k.ú. Úvaly u Prahy, Dobročovice
(Pražská plošina / Úvalsko)
Cca 2 km dlouhé údolí potoka Výmoly mezi kamenným
mostkem u Dobročovic a okrajem Úval – součást tzv. Škvorecké obory. Krajinářsky velmi cenné území,
skládající se z přirozeného toku potoka s břehovými porosty,
mokřadních luk (dnes částečně neudržovaných a postupně zarůstajících) na dně
údolí na místě dvou zrušených rybníků a strmých svahů nad pravým břehem
s četnými výchozy břidlic (vesměs lomů, zřejmě vzniklých při stavbě
ohrazení obory) a přírodě blízkým hájovým porostem. Nad pravým břehem
v nejvýchodnější části údolí terénní zbytky hrádku neznámého jména, dnes
označovaného většinou jako Skara. Horní část údolí bezprostředně pod kamenným
mostem narušena výstavbou soukromé rezidence.
Území, které bylo zřejmě
někdy ve 2. pol. 18. stol. přičleněno ke Škvorecké oboře (na jižní hraně údolí
z té doby dosud patrné zbytky kamenného ohrazení s nevýraznými
relikty dvou kamenných věží), je od roku 2009 součástí přírodního parku
Škvorecká obora – Králičina a od roku 2013 chráněno jako přírodní památka (pod jménem „Králičina a Podvýmolí″ –
rozloha 13,42 ha). V roce 2011 zde vybudována občanským sdružením Otevřené
Úvaly ve spolupráci s Lesy České republiky naučná stezka.
zbytky ohrazení obory
v západní části údolí; plot za nimi patři soukromé rezidenci, zcela
nešťastně sem vestavěné (září 2006)
výřez z mapy 1. vojenského
mapování z 2. pol. 18. stol. (oldmaps.geolab.cz), na níž jsou ještě oba
rybníky v údolí, zaniklé někdy koncem 18. či poč. 19. stol., snad
v souvislosti s rozšiřováním obory (?); úplně vlevo mostek
na katastrální mapě z roku
1841 (archivnimapy.cuzk.cz) již rybníky nejsou, jsou na ní však velmi dobře
patrné hráze obou rybníků; ta západnější dosud existuje, východnější –
nacházející se bezprostředně pod zříceninami hrádku (byť na starší mapě to
vypadá, jako by rybník sahal ještě východněji; to lze však považovat za
nepřesnost v mezích tehdejšího mapování) – se mi v terénu
identifikovat nepodařilo
kosená část nivních luk
s výskytem ocúnů v západní části údolí, na bývalém dně horního
rybníka (září 2013)
zbytky hráze horního rybníka;
místo zváno U starého splavu (duben 2013, červenec 2013)
kamenný fragment v řečišti
v ose staré hráze je uváděn jako pilíř dřevěného mostu, který zde vznikl
po zrušení rybníka (září 2006, červenec 2013); na starých mapách zde však žádný
most značen není
pramen na západním břehu Výmoly
těsně pod hrází bývalého rybníka (červenec 2013)
zbytky ohrazení Škvorecké obory
na hraně svahu nad pravým břehem Výmoly (duben 2011, září 2006)
pramen ve svahu nad pravým
břehem potoka cca 200 m pod hrází rybníka; v národním registru pramenů a
studánek nazývaná „Mariánským pramenem″, byť netuším proč (září 2006)
pěšina po hraně svahu nad pravým
břehem Výmoly (září 2006)
skalní výchozy nad pravým břehem
Výmoly (listopad 2011, srpen 2009, duben 2012)
Výmola ve Králičině (září 2013,
září 2006, duben 2012)
zarůstající část nivy ve střední
části údolí (listopad 2011)
nejvýchodnější část údolí;
v pozadí je vidět niva nevhodně osázená topoly v místech bývalého
dolního rybníka (duben 2012)
zastávky naučná stezky přírodním parkem Škvorecká obora -
Králičina (listopad 2011)
východní vstup do údolí – od Úval – s označením přírodního parku (duben 2012)
most přes Výmolu
(nemovitá kulturní památka)
Kamenný most přes Výmolu
leží na začátku údolí, na k.ú. Dobročovice; přechází přes něj cesta od Dobročovic, respektive Škvorce
k hlavní silnici z Prahy do Kolína. Most o dvou obloucích je postaven
z velkých pískovcových kvádrů, včetně mohutných kamenných poprsní. Někteří
badatelé tento most – respektive jeho předchůdce - ztotožňují s mostem, který
postavil na „silnici přes Výmolu″ z nařízení Vladislava II. Heřman
Hostyňský ze Stěžova a na němž poté od roku 1481 směli majitelé tvrze Hostyně
vybírat clo. Toto však není příliš pravděpodobné, neboť most leží příliš mimo
okruh tvrze, ať už by se nacházela v místech, které je dnes zváno jako Skara,
tím spíše v místech dnešního dvora Hostín. Most
každopádně stál po pol. 18. stol, kdy je značen na mapě josefského vojenského
mapování, současná podoba je z 40. let 19. stol. Počátkem 21. stol. byl
již v dezolátním stavu, roku 2007 prohlášen za kulturní památku a následně
opraven.
most před opravou (září 2006)
most po rekonstrukci (červen
2013)
vodní „mlýnky″ pod mostem
(červen 2013)
hrad „Skara″
Terénní pozůstatky
opevněného sídla na ostrohu nad pravým břehem Výmoly v jihovýchodním rohu
Škvorecké obory. Prostor zhruba pětiúhelníkového půdorysu je na západní, jižní
a severovýchodní straně ohrazen dobře patrným valem a příkopem. Na severní
straně vymezuje plochu hradu prudký svah (nevýrazný val zde je spíše
pozůstatkem ohrazení obory - to však jde též po východní a jižní straně, zdá se
tedy, že v době existence obory byla plocha hradu ohrazena z obou stran),
valové opevnění na jihovýchodní straně je zničeno několika zde vystavěnými chatkami.
Dalším lomeným valem a příkopem je plocha rozdělena na severozápadnější
předhradí a jihovýchodní (taktéž pětiúhelné) hradní jádro. Vstup z předhradí do
jádra je dosud patrný v severním valu. Vyvýšeniny na severozápadní a jižní
straně valu, oddělujícího předhradí od hradního jádra, je snad možné považovat
za pozůstatky nárožních věží. Terénní pozůstatky jakési stavby (paláce?) jsou
patrné v jihovýchodní části jádra, severně od nich prohlubeň, snad studna.
Severovýchodním směrem sestupuje z předhradí do údolí Výmoly úvoz, který je
snad možné ztotožnit s původním přístupem na hrad. Celá plocha hradu je
porostlá řídkým habrovým lesem.
Historie opevnění je
nejasná. Vznik objektu bývá kladen do konce 13. či poč. 14. stol., poměrně
archaická konstrukce hlinitých valů bez kamenného jádra však vede některé
badatele k úvazu, že hrad by mohl pocházet i z 1. pol. 13. stol. Stavitelem
byl pravděpodobně někdo z bohatého pražského patriciátu. Jméno hradu není známo,
pojmenování „Skara″ je zřejmě omyl, objevující se v mapách a topografické
literatuře teprve od poč. 17. stol., tedy až po zániku hradu (viz zajímavosti).
Někteří badatelé ztotožňují objekt s tvrzí Hostyně (častěji lokalizovanou k
nedalekému dvoru Hostín), která snad byla v 1. pol.
14. stol. kolébkou rodu pánů z Pardubic (Bohuslav Balbín uvádí Skaru
dokonce jako rodiště arcibiskupa Arnošta z Pardubic). Jisté není ani tradované
ztotožnění tohoto hradu s „hradem Úvaly″, který byl roku 1508 zničen
Jiřím Kopidlanským; dle mnohých badatelů byl tou dobou již tento hrad dávno
opuštěn, někteří dokonce předpokládají, že hrad nebyl nikdy dostavěn (mohlo by
jít například o prvotní sídlo Olbramoviců, držících Květnici
a některé další vsi v okolí, opuštěné ještě před dostavbou pro spory se
silnější rodovou větví, držící Škvorec, jejichž zájmy
hrad v této poloze ohrožoval). V pol. 18. stol. byly údajně hradní
zříceniny rozebrány a použity jako stavební materiál při zřizování obory, na
„upomínku″ byla nedaleko postavena umělá napodobenina, na níž se poté
jméno Skara přeneslo (za předpokladu, že bylo co rozebírat; ani tuto informaci
nelze brát jako stoprocentně spolehlivou a tedy za důkaz o existenci rozsáhlého
zdiva na hradě). Za první republiky vznikla v areálu hradu malá trampská
(chatová) osada, která zde přetrvává dodnes.
Volně přístupné,
zastavení naučné stezky.
plán areálu hradu (ad Jindřich –
v lepším rozlišení)
val, vymezující na západní
straně předhradí (září 2006)
příkop a val, oddělující
předhradí od hradního jádra, s nárožní vyvýšeninou považovanou za relikt
věže (listopad 2011, březen 2010)
pravděpodobný vstup do hradního
jádra na jeho severní straně; tento val by spíše svědčil pro teorii, že hrad
nebyl nikdy dokončen, jinak zde ze strategického hlediska nemá příliš logiku
(srpen 2009)
příkop na východní straně hradního
areálu (březen 2010, červenec 2013)
hradní jádro (červenec 2013)
chatová osada na hradě (červenec
2013)
romantická
zřícenina
Nepatrné zbytky umělé
hradní zříceniny na skalnatém srázu nad levým břehem Výmoly asi 300 metrů
západně od terénních zbytků hrádku Skara (jehož jméno jí bylo – zřejmě omylem -
přisuzováno). Skládala se ze dvou kamenných věží - jedné „celé″ a druhé
pouze torzovité - spojených hradbou, z níž vystupoval ještě střep jakéhosi
dalšího zdiva. Věže byly součástí ohrazení Škvorecké obory a sloužily údajně i
jako posed. Jejich vznik bývá kladen do období na přelomu 18. a 19. stol., kdy
panství patřilo Janovi I. Josefovi z Lichtensteina, za nějž byly stavěny
podobné stavby např. i v Lednickém areálu. Dnes z věží zachovány pouze dva
výrazné cca 2 m vysoké pahorky.
rytina ze 40. let 19. stol. z
Heberových „Hradů″
torza věží dnes (září 2006,
březen 2010)
Zajímavosti:
Ø
Dnes se většinou soudí, že jméno Skara vzniklo zkomolením jména Stará, která byla
v majetku Arnošta I. z Pardubic, otce pozdějšího arcibiskupa, a později
kynšperského purkrabího Kuníka z téhož rodu spolu s Hostyní, která
bývá ztotožňována s nedalekým Hostínem. Stará,
držená pány z Pardubic, se však dnes většinou ztotožňuje se Starými Hrady
u Libáně. Nabízí se tedy teorie, že někdo, pravděpodobně Bohuslav Balbín,
předpokládal, že oba majetky budou vedle sebe a vzhledem k tomu, že Hostyni
lokalizoval stejně jako mnozí jiní ke dvoru Hostín, scházelo málo, aby „blízkou″
Starou ztotožnil s nedalekými, v té době zřejmě již bezejmennými zříceninami
hradu. Podpořeno ještě zákresem v mapě z roku 1614, kde je nedaleko
Úval napsáno Sacar, což je dnes většinou vykládáno jako zkomolenina jména Škvorec. Stále však nelze vyloučit ani verzi, že se
tento hrad skutečně jmenoval Stará.
Ø
Zajímavý je rozporuplný vztah Lichtensteinů ke zřícenině hradu - na jednu stranu ji (údajně)
klidně nechali rozebrat na stavební materiál, na druhou stranu při stavbě
ohradní zdi areál hradu bezezbytku respektovali, třebaže tím v ohrazení vznikl
naprosto „nelogický″ zub. Zda skutečně byly nedaleké romantické věže
postaveny „na památku″ zaniklého hradu, jak se traduje (či snad dokonce odrážejí
jeho původní podobu, čemuž by napovídaly dva pahorky v ohrazení hradního
jádra, interpretované většinou jako zbytky věží) nelze doložit.
Ø
Jméno Králičina
dle tradice vzniklo někdy začátkem 20. stol. jako pojmenování trampské
(chatové) osady, která se nalézá v prostoru Skary; prý po množství zde se
nacházejících nor divokých králíků. Na lesnické mapě z roku 1925 je však
tímto pojmenováním označen jeden lesní díl na protějším břehu Výmoly, asi půl
km západně od Skary. Popis Úval z konce 20. let 20. stol. však pojmenovává
jako Králičinu zalesněné svahy nad pravým břehem Výmoly; toto přebírá i jiný
průvodce v 50. letech, který vlastní údolí zve „Sázavské″. Jako
pojmenování celého údolí se jméno Králičina rozšířilo zřejmě až koncem 20. stol.
Ø
V 60. letech 20. stol. existovaly plány na zaplavení údolí a vytvoření zde rekreační
oblasti s jezerem; plány se naštěstí nerealizovaly.
Ø
Přírodní
památka Králičina a Podvýmolí byla oficiálně vyhlášena kvůli
ochraně mokřadních psárkových a ostřicových luk, zaplavovaných rákosin a
drobných mokřadů, zahrnuje však i lesní skalnatou část údolí nad pravým břehem
potoka.
Literatura:
- Jiří Jindřich: Zaniklý hrad u Úval - hrad Skara
nebo Hostyně - ad Hláska IX/2 (Plzeň 1998) – viz též http://hlasky-kas.wz.cz/cas3/h98/h98-02.html
- Jan Pešta: Skara - příspěvek k lokalizaci neznámého
hradu - ad Castellologica bohemica 6 (Praha 1988)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů (Praha 1999)
- Tomáš Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých
hradů; Dodatky 2 (Praha 2005)
- Tomáš Durdík: Hrady přechodného typu v Čechách
(Praha 2007)
- Vítězslav Pokorný a kol.: Přírodní park Škvorecká
obora – Králičina (Úvaly 2010)
- Plán péče o Přírodní památku Králičina a Podvýmilí
(2012 ?) – viz též http://www.kr-stredocesky.cz/NR/rdonlyres/2CD0CAB0-436A-4E64-A725-E6D7CCE6A182/0/Kralicina_Povymoli_plan_pece.pdf
- J. Bedrna: Úvaly – stručné výpisy
z historických zápisů (Úvaly 1968) – viz též http://www.uvaly.cz/uvaly68.php
Web:
- hrady.cz; hrad - http://www.hrady.cz/?OID=3322
- hrady.cz; most – http://www.hrady.cz/?OID=3360
- oficiální stránky obce Úvaly - http://www.mestouvaly.cz
- nezávislé úvalské stránky - http://www.uvaly.cz
- Středočeská vědecká knihovna v Kladně - http://svk7.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0272581-Skara-hrad/
- středověk.com - http://www.stredovek.com/list_photo.php?category=hrady&object=Skara
- naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-skvorecka-obora-kralicina.htm
- národní registr pramenů s studánek; pramen u
hráze - http://www.estudanky.eu/4030-pramen-bez-jmena
- národní registr pramenů a studánek; „Mariánský“
pramen - http://www.estudanky.eu/4032-studanka-mariansky-pramen
Okolí: Kostelík / Úvaly / Škvorec / Dobročovice / Květnice
září 2013