MEDNÍK

k.ú. Hradištko pod Medníkem (Benešovská pahorkatina / Jílovsko)

Výrazná zalesněná dvouvrcholová hora nad levým břehem Sázavy (417 m n. m., 393 m n. m.), tvořená stlačenými zbřidličnatělými vyvřelinami starohorního stáří. Vrcholové partie porostlé především bučinami. K severu a severovýchodu spadají k řece skalnaté svahy s dubohabrovými suťovými porosty s tisem a klokočem, částečně zastavěny několika desítkami trampských chat. Na západě a jihu ohraničen roklemi drobných vodotečí, na jihozápadě navazuje zcela nevýrazně na masiv Chlumu. Na severovýchodním úbočí dávná říční terasa V jamách s výraznými stopami po těžbě zlata. Vlastní vrchol bez výhledu, mimo turistické značení (avšak poměrně snadno přístupný hřebenovou pěšinou ze sedla mezi „Malým″ a „Velkým″ Medníkem. Po úbočí vrchu údolím Sázavy vede tzv. Posázavská stezka, místy vytesaná do skály. Při ní na jednom ze skalních ostrohů památník vorařům

Medník je znám jako jediná lokalita (snad) přirozeného výskytu kandíku psí zub v České republice. Počátkem 30. let zde z důvodu jeho ochrany vyhlášena přírodní rezervace o výměře 19 ha (tzv. Silvestrovský výnos z roku 1933, který je běžně považován za vyhlášení rezervace, uvádí její vznik roku 1930). Dnes národní přírodní památka, roku 2012 rozšířena na výměru 37,6 ha, zahrnujících kromě skalnatých srázů a terasy nad Sázavou i oba vrcholy Medníku.

Součást přírodního parku Střed Čech.

Medník od severozápadu; v popředí řeka Sázava

 

hlavní vrchol Medníku, tzv. Velký Medník, při pohledu ze sedla mezi oběma vrcholy (únor 2014)

 

na vrcholu (září 2007)

  

skály nad Sázavou (září 2007)

  

suťové porosty na severovýchodních svazích hory (únor 2014, září 2007)

  

suťový pramen na východním úpatí hory (únor 2014, září 2007)

jiná studánka na úpatí Medníku (únor 2014)

 

pamětní kříž utonulým vorařů nad skalami zvanými Baba a pamětní deska připomínající jeho obnovu (únor 2014)

pamětní kříž před obnovou (září 2007); zdá se, že stál trochu jinde, než dnes, ale fotografie samozřejmě mohou zkreslovat…

 

pomníček při Posázavské stezce (únor 2014)

  

chaty na severním a západním úbočí Medníku (únor 2014)

pamětní deska kamarádům padlým v době 2. světové války na skále při Posázavské stezce (únor 2014)

V jamách

Štěrkopísková říční terasa z období günzu (cca před šesti sty tisící až miliónem let) zhruba 70 m nad dnešním údolím Sázavy, rozbrázděná jamami a pahorky po středověké a možná i starší těžbě zlata. Právě zde je v současné době největší výskyt kandíku psí zub na Medníku (další drobnější lokality např. na hřbítku severně od nižšího vrcholu Medníku či v rokli V jezevčinách).

 

pahorky po těžbě zlata porostlé světlým listnatým hájem jsou biotopem, v němž se vyskytuje kandík psí zub (září 2007)

 

kandík psí zub (duben 2013); kandíky kvetou i bezprostředně kolem trasy naučné stezky, není nutné hamtat v porostu!

vyhlídka s odpočívadlem na okraji terasy (duben 2013)

Posázavská stezka

Turistická stezka, vybudovaná po úpatí Medníku podél Sázavy Klubem českých turistů přičiněním pražského učitele Josefa Klimenta v letech 1914-21. Technicky náročné dílo pokračuje i dále podél řeky k jihovýchodu, celkem měří necelých 7 km.

pamětní deska na vybudování stezky (září 2007)

 

první náročnější úsek stezky, kde schody překonává skalnatý výběžek Medníku do řeky (únor 2014)

stezka vysekaná do skály (únor 2014)

 

stezka podél Sázavy (únor 2014, září 2007)

  

výhled z Posázavské stezky na protější břeh Sázavy – skalní jehlu Pikovický komín, skály Třeštiboku či trampské osady… (únor 2014)

bývalá Starcova restaurace

Kdysi populární výletní restaurace na úpatí Medníku při Posázavské stezce. Vznikla za první republiky, v samých počátcích turistiky a trampingu v údolí Sázavy; dnešní budova je však mladší, jak dosvědčují historické fotografie. Pamětníci vzpomínají, že byla navštěvována mimo jiné Voskovcem a Werichem. Jako soukromá fungovala dokonce i v dobách socialismu. Zanikla v 70. letech 20. stol.

Starcova restaurace na historické fotografii (www.pacifikem.cz)

 

bývalá Starcova restaurace dnes (únor 2014)

naučná stezka

Téměř okružní stezka Medník začíná na železniční zastávce Petrov. Přechází Sázavu a po jejím levém břehu vede souběžně s červenou turistickou značkou (Posázavskou stezkou) po úbočí Medníku. Poté stoupá do sedla Medníku, dělá smyčku kolem lokality kandíků a po horní hraně srázů se vrací do Pikovic. Stezka je cca 7 km dlouhá, opatřena je 14 informačními tabulemi a značena je klasickou značkou naučné stezky, tedy zeleným šikmým pruhem v bílém poli.

Naučná stezka Medník byla vybudována roku 1965 Janem Čeřovským a Milošem Homoláčem jako první „novodobá“ naučná stezka v tehdejším Československu. Kompletně obnovena byla roku 2009 Českým svazem ochránců přírody Zvoneček.

plánek naučné stezky: 1 - úvodní informace, 2 - vodáctví a vodní turistika, 3 - řeka Sázava, 4 - invazivní druhy, 5 - Posázavský Pacifik, 6 - suťové lesy, 7 - studánky a prameny, 8 - prameništní potůček (ve skutečnosti je o něco dále, než značeno na plánku - až v samotném ústí údolíčka V jezevčinách), 9 – les nejen pro dřevo, 10 - strom, 11 - kandík psí zub, 12 - geologie a těžba zlata, 13 - ekosystém květnatých bučin, 14 - tramping a turistika; hranice chráněného území dnes již neodpovídá skutečnosti

interaktivní zastavení, věnované Posázavskému Pacifiku – víte, jak jsou zastávky za sebou? (únor 2014)

panel naučné stezky u lokality výskytu kandíku - zastavení č. 11 (duben 2013)

vzpomínka na starší naučnou stezku (únor 2014)

Zajímavosti, poznámky:

Ø        Vzhledem k existenci dvou vrcholů, někdy označovaných jako Velký a Malý Medník, mluví zejména místní patrioti o Medníku zásadně jako o „Mednících”, tedy v množném čísle.

Ø        Kandík zde byl objeven zřejmě roku 1828 botanikem a hospodářským správcem strahovského kláštera, pod nějž zdejší lesy patřily, Emerichem Petříkem. Vzhledem k tomu, že jde o populaci zcela izolovanou a značně vzdálenou od souvislého areálu jeho výskytu (Středomoří, Balkán, Pyrenejský poloostrov; nejbližší – taktéž izolované – lokality se nalézají na středním a jižním Slovensku), vede se již více jak sto let spor o to, zda je zde jeho výskyt přirozený (v tom případě by šlo pravděpodobně o postglaciální relikt; dřívější předpoklad třetihorního reliktu současné poznatky o geologickém a geomorfologickém vývoji oblasti v podstatě vylučují) a nebo zde byl vysazen uměle (toto je přisuzováno nejčastěji strahovským mnichům; není však moc jasné, proč by ho vysazovali zrovna zde, v úvahu by v tom případě spíše připadalo neúmyslné zavlečení z nějaké klášterní zahrady). V roce 2012 byl kandík pro údajnou nepůvodnost vyřazen z Červeného seznamu cévnatých rostlin ČR, avšak spor tímto rozhodně neskončil. Jestliže by byl Medník přirozenou lokalitou kandíku psí zub, pak by byl nejsevernější lokalitou celého areálu jeho výskytu.

Ø        Ještě koncem 19. stol. zde bylo kandíků mnohonásobně více, než dnes (údajně několik miliónů rostlin kandíku, nepovedlo se mi však dohledat, odkud tento údaj pochází a jak je hodnověrný), tvořil souvislé porosty na mnohem větší ploše, než v současnosti. Současný stav je odhadován na několik tisíc (až desítek tisíc) rostlin, přičemž kvetoucích je z toho několik set jedinců. K největšímu úbytku došlo ve 20. letech 20. stol. Příčina není zcela jasná. S největší pravděpodobností jí není sběr rostlin, třebaže ve 2. pol. 19. stol. dosahoval takového rozsahu, že již roku 1906 byl vyhlášen jeho zákaz (který však nebyl respektován). Spíše je rapidní úbytek přisuzován změně druhové skladby lesa a s tím souvisejícímu nadměrnému zastínění, čemuž by nasvědčovala i zpráva z roku 1924, že na prosvětlených místech vždy vyrazí kandíku „celé plachty”. V posledních několika desetiletích je stav více méně stabilizovaný.

Ø        Kandík je ve znaku obce Hradištko, na jejímž území se Medník nachází.

Ø        Další zajímavou rostlinou zde se vyskytující je ostřice chlupatá, druh mající zde taktéž izolovanou populaci (byť na rozdíl od kandíku ne jedinou u nás); zajímavé je, že tento druh doprovází kandík i na Slovensku a některých dalších lokalitách, což je někdy považováno za nepřímý důkaz původnosti kandíku na Medníku. Kromě toho zde typická hájová flóra s jaterníkem podléškou, kopytníkem evropským, hrachorem jarním, plicníkem tmavým či hrachorem jarním, ze vzácnějších druhů pak lilií zlatohlavou.

Ø        Bohatá společenstva bezobratlých, zejména mlžů a lesních členovců. Silná populace mloka skvrnitého.

Ø        Údolí Sázavy pod Medníkem – tzv. Zlatý kaňon – bylo jednou z kolébek trampingu.

Ø        Mnohdy se tvrdí, že naučná stezka Medník je vůbec nejstarší naučnou stezkou u nás. Není to pravda. Nejstarší doloženou trasou charakteru naučné stezky je Köglerova stezka na Krásnolipsku ze 40. let 20. stol. V době budování Medníku však o tomto počinu autoři stezky nevěděli a budovali ji skutečně jako novinku, inspirovanou obdobnými stezkami v zahraničí (Německo, Anglie) a Sbírkou ilustrovaných průvodců k přírodovědným vycházkám po Praze a okolí z poč. 40. let, v nichž byly popsány trasy i s jednotlivými zastaveními, avšak bez vyznačení v terénu. Medník byl pro tuto stezku, která se měla stát (a také stala) příkladem pro další obdobná zařízení v republice, zvolen právě díky oblibě vycházek za kvetoucím kandíkem.

Ø        Medník je jedním z míst hledání tzv. Štěchovického pokladu.

Ø        Úpatí Medníku se dotýká evropsky významná lokality Dolní Sázava (koryto řeky), chránící hořavku duhovou a velevruba tupého.

Literatura:

-          Jan Němec a kol.: Chráněná území ČR 1 - Střední Čechy (Praha 1996)

-          anonym: Plán péče o národní přírodní památku Medník (2012) – viz též http://blanik.ochranaprirody.cz/res/data/136/017997.zip

-          Jan Čeřovský: K historii značení naučných stezek - Krása našeho domova, jaro 2011 – viz též http://www.csop.cz/docs/up/knd_2011_jaro.pdf

Web:

-           wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Medník_(Středočeská_pahorkatina)

-           citadella - http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_mednik_cz

-           botany.cz - http://botany.cz/cs/mednik/

-           geologické lokality; Medník - http://lokality.geology.cz/1200

-           geologické lokality; tufy u Pikovic - http://lokality.geology.cz/1198

-           geologické lokality; skály nad bývalou Starcovou restaurací - http://lokality.geology.cz/1199

-           naučné stezky - http://www.stezky.info/naucnestezky/ns-mednik.htm

-           AOPK ČR - http://blanik.ochranaprirody.cz/cinnost-spravy/ochrana-prirody/npp-mednik/

-           Český rozhlas - http://www.rozhlas.cz/priroda/krasy/_zprava/654057

-           stránky Radky Páleníkové - http://www.radkapalenikova.cz/clanky/rostliny/kandik-psi-zub-tajemny-klenot-z-medniku/

-           Živé srdce Evropy - http://www.ceskatelevize.cz/porady/10121011820-zive-srdce-evropy/208562210700079-zive-srdce-evropy-kandik-psi-zub/

-           Netopejrova fotogalerie - http://www.etf.cuni.cz/moravec/fotky/indp49.html

-           Horydoly, Starcova restaurace – http://www.horydoly.cz/turiste/starcova-restaurace-na-sazave.html 

další místa v okolí (mapa) / Posázaví / rejstříky

únor 2014