ŠTĚCHOVICE
k.ú.
Štěchovice u Prahy (Benešovská pahorkatina / Jílovsko)
Městečko ležící na levém břehu Vltavy při jejím soutoku
s Kocábou (
Štěchovice vznikly zřejmě
jako zlatokopecká osada. Prvně jsou zmiňovány roku 1205. Převážně byly
církevním majetkem, a to většinou rozděleny na více částí (v nejstarších dobách
klášter v Plasích, později Ostrovský klášter,
Strahovský klášter a Zbraslavský
klášter; až koncem 18. stol. se celý majetek soustředil pod panstvím Hradištko). Roku 1437 prvně
uváděny jako městečko, charakter městečka však nikdy nezískaly. Těžba zlata
skončila ve 2. pol. 16. stol., poté hlavním odvětvím
místného hospodářství hrnčířství (sídlo cechu, pod nějž spadali hrnčíři ze
širokého okolí) a od 18. stol. výroba černého střelného prachu (deset až
patnáct prachových mlýnů na Kocábě a dvě „továrny″).
Od 60. let 19. stol s rostoucí turistickou oblibou Svatojánských proudů se Štěchovice postupně
mění na letovisko. Počátky Peškova jako osady (dříve zde jen mlýn) lze hledat
někde na přelomu
znak, připomínající hornickou
minulost města, se pravděpodobně vyvinul z obecní pečeti; velmi neobvyklý
je užitím textu
celkový pohled na Štěchovice
přes řeku; v levé části pod mostem ústí do Vltavy Kocába, v pozadí Chlum s objekty přečerpávací hydroelektrárny
(srpen 2014)
říčka Kocába, oddělující vlastní
Štěchovice od Peškova; vlevo kostel sv. Jana Nepomuckého, v pozadí opět Chlum (srpen 2014)
historické jádro Štěchovic -
zástavba v Hlavní ulici (srpen 2014)
centrum Štěchovic na pohlednici
z roku 1908 (www.svatojanske-proudy.cz)
radnice č.p. 3 s pamětními
deskami (srpen 2014)
pomník zemřelým členům Vltavanu
a všem utonulým v řece (srpen 2014)
pomník padlým v 1. světové
válce s deskou připomínající vznik republiky; v soše lva je od roku
1932 vložena prsť z italského bojiště Dos-Alta (říjen 2013, srpen 2014)
škola č.p. 122 (říjen 2013)
hrnčířská dílna rodu Davidů v Peškově
č.p. 171 se znakem hrnčířského cechu, který byl v 18. stol. používán i
jako znak Štěchovic (říjen 2013)
socha před hrnčířskou dílnou
(říjen 2013)
stará a nová zástavba Peškova
(srpen 2014)
nezvykle nízký kulový vodojem
(srpen 2014)
lípa na Peškově, u mostu přes
Kocábu (srpen 2014)
kostel sv. Jana Nepomuckého (nemovitá
kulturní památka)
Pozoruhodná trojlodní
stavba s prvky secese, historicizmu a s náznaky kubismu. Stojí na
vyvýšeném místě nad pravým břehem Kocáby, na okraji osady Peškov.
Kostel byl postaven
z odkazu obchodníka se dřevem Matěje Rady († 1853). Stavba však tehdy
nebyla povolena. Teprve roku 1889 byl zakoupen pro stavbu pozemek a v letech
1907-08 vypracován Kamilem Hilbertem projekt. Stavět
se začalo roku 1911, vysvěcen byl kostel roku 1915. Současně byla postavena i
sousední fara a přilehlý hřbitov.
celkový pohled na kostel
s farou
kostel (říjen 2013, srpen 2014)
hlavní portál s poprsím sv. Jana
Nepomuckého od Čeňka Vosmíka (říjen 2013)
portál severní lodi
s kubistickými prvky (říjen 2013)
západní štít hlavní lodi (říjen
2013)
okna (říjen 2013)
další detaily vnější kamenické
výzdoby (říjen 2013)
fara č.p. 213 (říjen 2013)
kříž pod kostelem (říjen 2013)
hřbitov
Hřbitov se rozkládá
v severním sousedství kostela. Vznikl současně s ním, zřejmě též
podle projektu Kamila Hilberta.
ozdobné ohrazení hřbitova (srpen
2014)
celkový pohled na hřbitov
s kostelem v pozadí (srpen 2014)
centrální kříž (srpen 2014)
márnice (srpen 2014)
hrob devíti sovětských vojáků,
padlých v květnu 1945 (srpen 2014)
hrob Františka Soldáta, zabitého
granátem již po skončení války, 18. května 1945 (srpen 2014)
hrob legionáře Františka Víška
(srpen 2014)
hrob rodiny Chroustovy, majitelů
zdejší loděnice (srpen 2014)
výtvarným pojetím zajímavý hrob
rodiny Stibůrkovy (srpen 2014)
mlýn č.p. 124
Mlýn stojí v jižní části
vsi, původně poháněný dnes již zřejmě zaniklým levobřežním náhonem
z Kocáby. Zajímavá stavba se samostatným hranolovým objektem, propojeným
s hlavní budovou krytým mostem.
mlýn na mapě z roku 1840 (archivnimapy.cuzk.cz) a na současném leteckém snímku (www.mapy.cz)
areál mlýna (srpen 2014)
spojovací most mezi budovami
(srpen 2014)
most Dr. Eduarda Beneše (nemovitá kulturní
památka)
Jednoobloukový
betonový most přes Vltavu o rozpětí
most Dr. Eduarda Beneše (srpen
2014)
loděnice
Loděnice ve Štěchovicích
byla založena v 70. let 19. stol. bratry Janem a Františkem Chroustovými.
Činnost ukončila až koncem 80. let 20. stol. jako poslední z loděnic na
střední Vltavě. K bývalým loděnicím vede říční zátoka (i když by se tak
mohlo na první pohled znát, není pozůstatkem starého Štěchovického ostrova, ten
ležel výše proti proudu).
areál bývalé loděnice (srpen
2014)
v pravé části snímků zátoka
Vltavy k bývalým loděnicím (srpen 2014)
pomník zemřelým členům Vltavanu a
všem utonulým na hrotu poloostrova mezi řekou a zátokou k loděnici (srpen 2014)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Na zbraslavském dílu Štěchovic stával pravděpodobně
v 1. pol. 14. stol. opevněný dvůr. Jeho
lokalizace je neznámá.
Ø
Ve 14. stol. se rozlišovaly Větší a Menší
Štěchovice, pravděpodobně však nešlo o dvě osady, ale pouze o označení
majetkových dílů.
Ø
Na Vltavě býval před Štěchovicemi více něž půl
kilometru dlouhý Štěchovický ostrov. Jeho levé užší rameno, odnepaměti zvané Korbelka, bylo zasypané v době 1. republiky; dříve
pohánělo Peškovský mlýn, zakreslený již na mapě
z roku 1640, dnes neexistující.
Ø
Roku 1865 přijel do Štěchovic první parník
z Prahy. Od té doby byly konečnou stanicí lodní dopravy a východiskem
výletů na Svatojánské proudy (cesta
označena jako vůbec první značená trasa Klubu českých
turistů 9. července 1889).
Ø
Mezi „záhadology″
jsou Štěchovice známy díky tzv. Štěchovickému pokladu. Ten měl být někde na
protější straně Vltavy nacisty koncem 2. světové války. Pověsti o něm zřejmě
vyvolal nález archivu K. H. Franka (tzv. Štěchovického archivu) v nedaleké
rokli Dušno. V dalších
zde ukrytých bednách by měly být údajně cennosti nakradené po celé Evropě (snad
včetně pověstné Jantarové komnaty), další části nacistických archivů,
dokumentace převratných vojenských vynálezů včetně antihmoty či létajících
talířů, zlato či přístupová hesla k nacistickým kontům ve švýcarských
bankách. Hledáno je v rokli Dušno,
v údolí Šlemínského potoka, na Medníku, v prostoru nacistické střelnice u Pikovic,
ale i na vzdálenějších místech, jako je vrch Chlum nedaleko Konopiště. Je pravda,
že tento prostor by byl pro ukrytí čehokoli podobného příhodný, neboť zde byl
za války veřejnosti uzavřený nacistický vojenský prostor „SS-Truppenübungsplatz Böhmen″,
navíc jde o oblast s rozsáhlou středověkou těžbou rud, takže
s dostatkem úkrytových možností… Pokud ovšem
nějaké další bedny kdy existovaly. Jméno „Štěchovický″ má poklad vlastně
omylem; Štěchovice ležely již mimo tento uzavřený prostor a s údajným
pokladem tak nemají nic společného, stejně jako s nalezeným archivem
(katastr Štěchovic nesahá za řeku).
Ø
Na autobusové zastávce ve Štěchovicích končí naučná stezka Svatojánské proudy.
Literatura:
-
Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku -
7. díl (Praha 2008)
-
Jan Čáka: Zmizelá
Vltava (Praha-Litomyšl 2002)
-
Hana
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV - Š-Ž
(Praha 2004)
-
Emanuel Poche a kol.: Umělecké památky Čech 3 - P/Š (Praha 1980)
Web:
-
oficiální stránky obce - http://www.stechovice.info/
-
wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Štěchovice
-
heraldická terminologická konvence - http://www.heraldika-terminologie.cz/mapa-stechovice-109
-
Svatojánské proudy na starých pohlednicích - http://www.svatojanske-proudy.cz/stechovice/htm/stechovice.htm
-
Památky Středního Povltaví - http://www.pamatkystrednitokvltavy.cz/cze/oblasti.html/brdy-vltava/stechovice
-
hrady.cz, kostel - http://www.hrady.cz/index.php?OID=3522
-
hrady.cz, most - http://www.hrady.cz/index.php?OID=10537
-
Spolek pro vojenská pietní místa - http://www.vets.cz/vpm/mista/obec/5636-stechovice/
-
vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1003-mlyn-ve-stechovicich
další
místa v okolí (mapa) / Střední Povltaví / rejstříky
srpen 2014