VRANSKÁ PŘEHRADA
k.ú. Vrané
nad Vltavou, dříve Skochovice (Pražská plošina /
Jílovsko)
Vodní dílo na Vltavě, součást tzv. Vltavské kaskády. Tvoří ho
betonová hráz s jezem o čtyřech dvacetimetrových přelivných
polích, s dvěma plavebními komorami při levém břehu a elektrárnou při pravém břehu,
nacházející se na okraji obce Vrané nad Vltavou, na
říčním kilometru 71,3. Hradicí výška je 9,7 m. Dvě plavební komory, každá o
šířce 12 m, mají rozdílnou užitnou délku – komora blíže břehu 134 m (možno
rozdělit vzpěrnými vraty na dvě menší komory 43 a 85 m) a komora blíže středu
řeky 85 m. Nízkotlaká vodní elektrárna je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami o
výkonu každá 6,94 MW. Vzdutí Vltavy je v délce 13 km (až
k přehradní hrázi vodního díla Štěchovice), zasahuje i 3 km na Sázavu; zatopení
plocha je 263 ha a objem vody při maximálním vzdutí 11,1 mil. m3. Účelem vodního díla Vrané je krom výroby
elektřiny především vyrovnávání odtoku z celé Vltavské kaskády, zejména
z hydroelektráren Slapy a Štěchovice. Slouží i rekreačním účelům
(centem rekreačního využití jsou dnes především pravobřežní Skochovice, v minulosti
byly velmi populární říční lázně v Měchenicích).
Přehrada byla
připravována již od roku 1911. Stavba byla realizována v letech 1930-1935.
Jde tak o nejstarší stavbu Vltavské kaskády Výstavba byla poměrně komplikovaná
vzhledem k požadavku nepřerušené (voro)plavby na
řece – stavělo se tak v „suchých jímkách″ vytvořených hrazením uprostřed
toku. Autory stavby jsou Kamil Roškot (architektonická
podoba) a Stanislav Bechyně (konstrukční řešení železobetonové části).
V době výstavby byl kromě energetického kladen důraz na význam dopravní
(velká plavební komora byla dimenzována na proplouvání vorů, menší plavební
komora měla sloužit především k proplouvání osobních parníků), ten se však
výrazně snížil po výstavbě neprůplavné hráze vodního
díla Slapy. Hydroelektrárna byla uvedena do provozu
v březnu 1936; její symbolické spuštění provedl sám tehdejší československý
prezident Edvard Beneš.. V letech 1994-95 proběhla rozsáhlá modernizace
elektrárny; její provoz je od roku 1996 řízen dálkově z centrálního dispečinku
vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby
zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády.
celkový pohled na vodní dílo
Vrané; vlevo elektrárna (prosinec 2011, prosinec 2020)
čtyři přelivová
pole hráze (únor 2014)
budova vodní elektrárny o
rozměrech 51 x 11 m a výšce 18 m (prosinec 2020)
transformační stanice elektrárny
(prosinec 2020)
přehradní hráz s plavebními
komorami při pohledu po proudu (únor 2014)
schéma konstrukce přehradní hráze:
1 – těleso jezu, 2 – pilíř jezu, 3 – tabulový uzávěr, 4 – mostovka s jeřábem,
5 - vývar (www.pvl.cz) a
vodní elektrárny: 1 – strojovna, 2 – jeřáby, 3 – Kaplanova turbína, 4 – generátor,
5 – horní nádrž, 6 – hráz, 7 – česla, 8 – hradidla, 9 - rychlouzávěr (z infotabule)
vodní nádrž Vrané z jedné
z pravobřežních vyhlídek; v pozadí patrná přehradní hráz, za ní svahy
Cukráku, vpravo zástavba Vraného, na obzoru Hradiště
čili Závist (únor 2014)
na břehu přehradního jezera
(únor 2014)
Zajímavosti, poznámky:
Ø
Původně byla projektována přes hráz lávka. Posléze
však bylo usouzeno, že její využití by bylo minimální, a lávka byla
z projektu vypuštěna. Za ušetřené peníze byla postavena nová škola ve Vraném.
Ø
Na rozdíl od řady jiných přehradních nádrží, Vrané
nezatopilo žádnou ves a jen jediný mlýn (Holubov pod Měchenicemi). Několik dalších zajímavých objektů, vesměs
starých vorařských hospod (Vír, Leznice), však padlo
v souvislosti s výstavbou nové levobřežní komunikace, která výstavbě
vlastní přehrady předcházela.
Ø
Údolní nádrž překračují čtyři mosty – proti proudu
je to železniční most u Skochovic,
starý (sloužící dnes jako lávka pro pěší) a nový most v Davli a most ve Štěchovicích.
Literatura:
-
Helena
Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku –
IV. díl (Praha 2004)
Web:
-
Povodí Vltavy - http://www.pvl.cz/files/download/vodohospodarske-informace/vodni-dila-a-nadrze/vrane.pdf
-
wikipedie - https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodní_nádrž_Vrané
-
Vrané nad Vltavou - https://www.vranenadvltavou.cz/zajimavosti
-
industriální topografie - http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V000287
-
visit Vltava - http://www.visitvltava.cz/cz/vodni-dilo-vrane-nad-vltavou/29/
další
místa v okolí (mapa) / Střední Povltaví / rejstříky
prosinec 2020