PODLESEK

k.ú. Uhříněves, Dubeč (Pražská plošina / Praha)

Rybník (14 ha) a mlýn na Říčanském potoce. Na 200 m dlouhé hrázi 8 dubů, prohlášených za památné stromy; další mohutný dub stojí při pravém břehu potoka pod mlýnem. Při vtoku Netluckého potoka do rybníku je ornitologicky významný jasanový lužní lesík. Na levém břehu rybníka stojí zchátralá budova staré vodárny z roku 1866, která dodávala vodu do uhříněveského cukrovaru. Pod hrází nevelký lůmek na ordovické křemence, využívaná počátkem 20. stol. na štěrk; fragment skalní stepi, který v minulosti na této skalce uváděn, již zaniklý.

Rybník bývá považován za poslední pozůstatek rybniční soustavy, která vznikla v okolí Dubče počátkem 16.století, není však vyloučeno, že je ještě starší než tato dnes již zaniklá soustava. Rybník byl vybudován jako průtočný, dnešní (více méně nefunkční) levobřežní obtočný kanál je až mnohem mladšího data, pravděpodobně z 2. pol. 20. stol. Roku 1919 zde zřízeny tzv. říční lázně. Koncem 20. stol. byl rybník rozdělen bójkami na dvě části – přední, sloužící vodním sportům, a zadní, přírodní. Dnes již rybník slouží vodním minimálně.

Podleský rybník (září 2008, srpen 2010, říjen 2014)

hráz rybníka (říjen 2014)

„požerák‟ (říjen 2014, září 2017)

bývalé stavidlo náhonu na mlýn (říjen 2014, září 2017)

bezpečnostní přeliv (září 2017)

stavidlo bočního přelivu, datované 1968, v severozápadním cípu rybníka (září 2010, září 2017)

pohled na rybník ze stavidla (září 2010)

zajímavé odkryvy v korytě pod stavidlem (únor 2006)

torzo nejmohutnějšího z dubů na hrázi – obvod kmene téměř šest metrů, věk odhadován na minimálně 300 let, ale připouští se i možnost, že byl zasazen již při budování rybníka (říjen 2014, září 2017, srpen 2010)

druhý z mohutných dubů na hrázi – taktéž obvod kmene skoro 6 m a stáří pravděpodobně minimálně 300 let; dnes již bez turistického rozcestníku (září 2017, srpen 2010, říjen 2014)

další duby na hrázi jsou již výrazně menší a mladší – ty nejstarší věk kolem 150 let (únor 2006, říjen 2014)

bývalá vodárna (srpen 2012)

obtočný kanál rybníku (září 2008)

stará hlavatá vrba u obtočného kanálu (září 2008)

zastávka naučné stezky Dubeč – Uhříněves (říjen 2014)

křemencový lom pod hrází (září 2017)

odval pod lomem (září 2017)

mohutný dub u lomu (září 2017)

topolový porost pod hrází rybníka (září 2017)

dub pod mlýnem, při pravém břehu Říčanského potoka (prosinec 2006, září 2017)

chov jelenů u mlýna, patřící pod uhříněveský Výzkumný ústav živočišné výroby (září 2006, říjen 2014)

Podleský mlýn

Trojkřídlý objekt pod hrází rybníka je novostavbou, ve hmotě a půdorysu zhruba respektující původní mlýn, jinak s ním však nemající nic společného. Obytný objekt, k němuž přiléhala mlýnice, tvořil východní stranu dvora, ze severu a jihu uzavřeného nižšími volně stojícími hospodářskými budovami. Jediným autenticky dochovaným objektem je tak dnes stodola z poloviny 19. stol., stojící samostatně západně od mlýna.

Uvádí se, že mlýn byl svobodný, nepodléhající robotě, voda však náležela vrchnosti, za což musel mlynář ročně odvádět 12 zl. a 10 kr. úroku. Mnoho se však z jeho historie neví. Vztahovat k tomuto mlýnu informace o „mlýnu v Dubči‟, jak se často děje, je velmi sporné, neb Dubeč měla přímo ve vsi svůj vlastní mlýn, zatímco Podlesek, zdá se, patřil původně spíše k Netlukům (je například zakreslen na klausnerově plánu netluckého dvora z počátku 18. stol.); o mlýnu v Netlukách (Pnětlukách) však historické prameny mlčí. Taktéž informace, že budova ukrývala středověké jádro, nebyly, pokud je mi známo, ničím doloženy. V 19. stol. je zde uváděn mlynářský rod Ponců a po něm (od roku 1886) rod Krausů. Roku 1920 jej však údajně spolu se dvory Uhříněves a Netluky kníže Lichtenstein pronajímá a o tři roky později prodává Zemědělskému odboru při ČVUT (pozdější Vysoké škole zemědělské). Zároveň jsou zde uváděni jako mlynáři ve 20. a 30. letech Šandovi a poté Václav Urban; působili zde tedy snad jako nájemci. Provoz mlýnu zastaven zřejmě v době 2. světové války, byť někdy se uvádí, že pracoval až do 50. let; již v roce 1930 je však zmiňováno, že mlýn pouze šrotuje. Od roku 1953 byl mlýn ve vlastnictví Výzkumného ústavu živočišné výroby, byl využíván k obytným účelům a nebyl příliš udržován. Koncem 20. stol. byl opuštěn a záhy se změnil ve zříceninu. V letech 2012-2013 byl zbořen a nahrazen novostavbou.

areál mlýna v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a v roce 2010, před jeho zbořením (www.mapy.cz); budova úplně vlevo při cestě na hráz rybníka v té době již nestála, stejně jako budova uzavírající dvůr na západní straně

Podleský mlýn počátkem 18. stol. (Klausnerova mapa dvora Netluky)

celkový pohled na areál mlýna (prosinec 2006, srpen 2012)

pohled na areál mlýna z hráze rybníka (únor 2006)

obytná budova mlýna (únor 2006, prosinec 2006)

interiér obytné budovy (prosinec 2006)

mlýnice (únor 2006, srpen 2012)

jižní hospodářské křídlo, přiléhající k hrázi rybníka (únor 2006, prosinec 2006)

objekt na západním konci jižního křídla (prosinec 2006, srpen 2012)

branka mezi obytnou budovou a jižním křídlem (prosinec 2006, únor 2006)

severní hospodářské budovy (únor 2006, srpen 2012)

mlýnský kámen nedaleko mlýnice (srpen 2012)

novostavba na místě mlýna (září 2017, říjen 2014)

širší okolí „mlýna‟ (září 2017)

samostatně stojící stodola, datovaná 1843; písmena F.P. zřejmě připomínají mlynáře Františka Ponce (říjen 2014, únor 2006)

kamenný most přes Říčanku u mlýna (září 2017)

chov koní u mlýna (září 2017)

retenční nádrž Říčanka

Retenční nádrž (0,9 ha) při levém břehu Říčanského potoka pod Podleskem. Navzdory jménu neslouží k zadržování vod vlastního Říčanského potoka, dešťové kanalizace přitékajících podzemním potrubím od průmyslových závodů na severním okraji Uhříněvsi.

Nádrž byla vybudována v 1. pol. 80. let 20. stol. v provozu od roku 1984. V letech 2011-2012 proběhla celková revitalizace nádrže, jejímž cílem byla nejen její oprava, ale i její zapojení do krajiny a zvýšení ekologických funkcí. Tak byl na nádrži vybudován ostrůvek, sedimentační jímka při vtoku do nádrže byla přeměněna v tůň, byly realizovány rozsáhlé břehové výsadby.

retenční nádrž pod Podleskem (září 2009, říjen 2014)

umělý ostrůvek na nádrži (říjen 2014)

tůň při nátoku do retenční nádrže (říjen 2014)

U křížku

Pískovcová boží muka mezi třemi mohutnými lipami stála v místě, kde ze silnice Dubeček - Uhříněves odbočuje cesta k Podleskému mlýnu. Na mramorové desce byl nápis „Ke cti a k oslavě Blahoslavené Matky Páně postavili manželé Frant. a Rosal. Ponec mlynář podleský 1849″. Boží muka zničena při vichřici kolem roku 1980, kdy na ně spadla jedna z lip. Pozůstatky zde byly patrné ještě koncem 20. stol., kdy již nestála ani jedna z lip, následně zanikly i ony.

Zajímavosti, poznámky:

Ø Jméno odvozeno od lesního komplexu, který se rozkládal nad pravým břehem rybníka až do 2. pol. 19. stol.; tento les bývá někdy považován za pozůstatek kdysi rozsáhlejšího lesního celku, tzv. Velkého lesa, v raném středověku snad součásti pomezních hvozdů mezi državami Přemyslovců a Slavníkovců.

Ø Dle pověsti rybník vybudovali turečtí zajatci a zalesněný pahorek nad višňovkou pochází ze zeminy, kterou tam při stavbě rybníka vynosili.

Ø Jiná pověst mluví o vodnici Kapřivce, která se zamilovala do místního mlynáře; ten však její city pouze zneužíval pro vlastní prospěch a nakonec se oženil s bohatou statkářkou, proto oba utopila. (Tato pověst se začala šířit po různých turistických průvodcích až v jednadvacátém století, jaký je její původ netuším.)

Ø Dle tradice se do Podleska jezdil koupat za svého pobytu v Kolodějích T. G. Masaryk.

Ø Podleský rybník je po Počernickém rybníku druhý největší rybník v Praze (nepočítaje mezi „rybníky″ Hostivařskou přehradu). Dříve před ním býval ještě Kyjský rybník, ten má však v současné podobě „jen″ necelých 13 ha.

Ø Existuje značně kontroverzní projekt na vybudování areálu vodního lyžování na Podlesku.

Literatura:

- Jan Němec, Vladimír Soukup: Výlety do okolí Prahy (Praha1989)

- Josef Klempera: Vodní mlýny v Čechách III (Praha 2001)

- kol.: Popis obcí školního okresu Říčanského (Říčany 1938)

- Josef Moravec: O dubečských křížích a kapličkách - Rohožník 1999/5 (Dubeč 1999)

- Pavel Kyzlík, Aleš Rudl a kol.: Památné stromy Prahy (Praha 2011)

- Milada Vavřínová: Soupis lomů ČSR č.16 (Praha 1946)

- Zdeněk Kukal: Petrografický výzkum skaleckých a drabovských vrstev barrandienského ordoviku - Sborník ústředního ústavu geologického 23, oddíl geologický (Praha 1956)

Web:

- wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Podleský_rybník

- Praha zelená - http://www.prahazelena.cz/okoli-podleskeho-rybniku.html

- Pražské památné stromy - http://www.prazskestromy.cz/stromy/pamatne-stromy/70-duby-na-hrazi-podleskeho-rybnika/

- Ústřední seznam ochrany přírody - http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/pstromy/index.php?SHOW_ONE=1&ID=11070

- vodní mlýny - http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/289-podlesky-mlyn

- koupaliště Praha - http://koupalistepraha.cz/praha-10/podlesky-rybnik-praha-uhrineves/

- pražská příroda; retenční nádrž http://www.praha-priroda.cz/vodni-plochy-a-potoky/vodni-plochy-dle-katastru/dubec/rn-ricanka/

další místa v okolí (mapa) / Praha / rejstříky

aktualizováno září 2017