DUBEČ

k.ú. Dubeč (Pražská plošina / Praha)

Městys při Říčanském potoce (255 m n. m.), dnes součást Prahy. Obec rozložena po obou stranách Říčanského potoka pod hřbetem Rohožníku, na západě stavebně spojena s Dubečkem. Historické jádro ve východní části. Na levém břehu potoka rozlehlé parkově upravené prostranství – původní náměstí (U lípy svobody), východě od něho zbytky hospodářského dvora s tvrzí a mlýnem. Skupina statků na pravém břehu („Malá strana″) dnes částečně rozvrácena novodobou výstavbou. Novější centrum západněji kolem školy a sokolovny při křižovatce silnic na Dubeček a Dolní Měcholupy. Výstavba rodinných domků zejména v západní části směrem k Horkám a Dubečku. Na pomezí Dubče a Dubečku radnice.

Osídlení v místech dnešní Dubče doloženo v době římské (pravý břeh Říčanského potoka) i hradištní. Dubeč je poprvé zmiňována v zakládací listině kapituly vyšehradské k roku 1088, je však možné, že tato zmínka se týká osídlení v místech dnešního Dubečku („Malého Dubče″) a vlastní Dubeč je mladší. První zmínka, prokazatelně se týkající dnešní Dubče („in Dubcz majori″, tedy „ve Velkém Dubči″), je z roku 1313, kdy ji držel pražský měšťan Mertlín, syn Martina Chebského. Před rokem 1343 koupil Dubeč Meinlín z patricijského rodu Velfloviců, jehož potomci si poté říkali Dubečtí z Dubče. Za Jana Dubečského z Dubče byla 20. ledna 1502 Dubeč povýšena na městečko. Roku 1508 přechází Dubeč sňatkem na Zapské ze Zap, kteří ji drží do roku 1622. 1623 je připojena k lichtensteinskému panství Uhříněves (s krátkými epizodami v 17. a 18. stol., kdy patřila pod panství Nupaky a Pečky). Od roku 1974 je součástí Prahy, dnes městská část Praha-Dubeč.

znak městské části Praha-Dubeč, udělený roku 1994; dub - mluvící znamení převzaté ze staré pečeti - je na podkladě erbu Zapských ze Zap, stříbrného klínu na červeném poli

  

statek č.p. 43 - rodný dům vynálezce a výrobce hudebních nástrojů Václava Františka Červeného (* 27. 9. 1819) s pamětní deskou (srpen 2006, srpen 2005); roku 2011 v rámci výstavby bytového komplexu „Dvůr V. F. Červeného″ zbořen a nahrazen objektem, imitujícím při pohledu z ulice poměrně věrně původní stavbu

 

sokolovna č.p. 227 z roku 1931 s pamětními deskami ve vstupním vestibulu (únor 2007, únor 2008)

 

park U sokolovny (únor 2007, srpen 2006)

  

pomník padlým v I. a II. světové válce v parku U sokolovny (srpen 2006, srpen 2005)

kříž netradičního tvaru z umělého kamene z roku 1994 od Jiřího Jindřicha na křižovatce ve východním cípu parku U sokolovny, na místě staršího dřevěného, který zde stál na rozcestí polních cest již před vznikem okolní zástavby a zanikl při výstavbě vodovodu roku 1986 (srpen 2005)

nárožní dům č.p. 206 v centru Dubče (srpen 2006)

 

hostinec U Šimůnků č.p. 7 s novodobou štukovou výzdobou východního průčelí (září 2007)

dům č.p. 36 - bývalý hostinec U Štěpínů, v letech 1951 - 1994 dubečská radnice (září 2007); v současné době zde veřejně přístupné terárium (www.terariumpraha.cz)

 

dubečská radnice č.p. 401, přestavěná roku 1994 z klempířské dílny (ad Rohožník 2001/6, srpen 2006)

 

pomník Václava Urbana, padlého zde 8. 5. 1945, v Bezprašné ulici v zídce plotu č.p. 116 (únor 2007)

pomník Otto Vrby, který zde padl 7. 5. 1945, na kraji vsi vlevo při silnici na Koloděje (září 2006)

 

dnes již zaniklá studna (kdysi studánka) u fotbalového hřiště (2001, srpen 2005)

dětské hřiště v centru vsi (leden 2011)

Náměstí U Lípy Svobody

Historická dubečská náves - rozlehlý svažitý lichoběžníkový prostor s výrazně protaženým severozápadním rohem, kudy sem pravděpodobně vstupovala dálková cesta sestupující k brodu přes Říčanský potok; snad pozůstatek původní středověké lokace. Severní strana lemována řadou dochovaných statků, obrácených štíty do prostoru náměstí (č.p. 2 – 4, 76). Na východní straně býval panský dvůr (dnes na jeho místě dům s pečovatelskou službou), v jeho severním sousedství stávala nejstarší dubečská škola, založená roku 1757 kněžnou Marií Teresií Savojskou – po roce 2000 ve velmi zchátralém stavu zbořena. Jihozápadní strana rozvrácena pozdějšími stavebními úpravami, na jižní straně náves ohraničoval dnes zaniklý mlýnský náhon. V severní části park (převážně trnovník akát), v jižní druhotně vestavěný dům. V parku dřevěný kříž na zděném soklu, dle místní tradice připomínající popravu několika švédských vojáků, kteří za třicetileté války (nejspíše 1639) dezertovali od svého vojska (obnoven 1997 u příležitosti 240. výročí bitvy u Štěrbohol), a Lípa svobody, vysazená roku 1928 u příležitosti 10. výročí vzniku Československé republiky. V západní části návsi stával do roku 1984 domek se zvoničkou na střeše, který sloužil od roku 1872 do konce 30. let 20. stol. jako první dubečská radnice.

 

náměstí v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz); domek s číslem 38 na archivní mapě byl stará škola, pozdější radnice zde ještě nestojí

náves na nejstarším známém zobrazení Dubče z roku 1872; objekt s komínem vpravo je bývalý lihovar, vlevo u něj mlýn

severní část náměstí s Lípou svobody a křížem; v pozadí statky č.p. 7, 76, 4, 3 a 2 (únor 2007)

dřevěný kříž v parku; v pozadí č.p. 1 (únor 2007)

Lípa svobody, v pozadí panský dvůr (únor 2007)

dnes již neexistující č.p. 17 na západní straně parku - původně obecní pastouška, poté první dubečská radnice, nějaký čas i hasičská zbrojnice (ad Rohožník 2001/6)

 

stodola č.p. 11, uzavírající poněkud nezvykle bývalou náves na jižní straně; před ní vedl mlýnský náhon (srpen 2005)

panský dvůr

Bývalý lichtensteinský dvůr ležel na východním okraji obce, na uměle upravené terase nad nivou Říčanského potoka. Dodnes z něj zachován jen obytný dům v severozápadním rohu a barokní sýpka v jihovýchodní části. Novodobá zástavba (bytové domy, dům s pečovatelskou službou) v zásadě respektuje jeho původní půdorys. Nejvýznamnějším objektem areálu barokní sýpka s valbovou střechou (nemovitá kulturní památka), dnes upravená na příležitostně využívaný kulturní sál. Pod střední a západní částí sýpky několik obtížně datovatelných sklepů (rozhodně starších než vlastní sýpka), některými badateli považovány za pozůstatek starší dubečské tvrze; pravděpodobněji však pozůstatek nějakých hospodářských budov, možná pivovaru zmiňovaného zde roku 1542 a zaniklého zřejmě v průběhu 17. stol. Ve zdivu sýpky dochováno množství druhotně použitých fragmentů gotických a renesančních kamenných ostění (původem pravděpodobně z dubečské tvrze), dnes však zakrytých omítkou. V jihozápadním rohu dvora stál v 19. stol. lihovar (viz obrázek výše).

 

panský dvůr v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz); v levém dolním rohu archivní mapy lihovar a mlýn, vpravo od něj – označený písmenem w – areál tvrziště

 

sýpka (září 2007, únor 2007)

 

západní průčelí sýpky se vstupem do jednoho ze sklepů (září 2006, únor 2008)

 

západní sklep pod sýpkou s excentricky – zjevně druhotně – umístěným kamenným sloupem (únor 2008)

  

barokní ledárna – severní část západního sklepa, vystupující v podobě terasy mimo půdorys sýpky (únor 2008)

 

interiér sýpky po přestavbě na kulturní sál s vyřezanou střední částí původního barokního trámového stropu (červen 2008)

novodobý světlík v hřebenu střechy sýpky (červen 2008)

č.p. 26 - obytný dům dvora (únor 2007)

dům s pečovatelskou službou Harmonie, uzavírající dnes dvůr na západní straně (srpen 2005)

bytová zástavba z roku 2005 v místě východního křídla bývalého dvora (září 2006)

tvrz (nemovitá kulturní památka)

Zhruba čtvercové tvrziště (cca 25 x 25 m) s nevelkými zbytky kamenných zdí pod objektem sýpky. Ještě koncem 20. stol. patrné zbytky příkopu při jihovýchodním rohu tvrziště zanikly při parkových úpravách celého prostoru tzv. Panské zahrady počátkem 21. stol.; současné náznaky příkopu byly druhotně vytvořeny stejně jako veškeré další úpravy v ploše tvrziště. Jediným autentickým pozůstatkem tvrze jsou zbytky kamenného zdiva východního paláce - zbytky opěrných pilířů východní zdi, fragment jihovýchodního nároží a mohutné torzo severovýchodního nároží se stopami sgrafit. Je možné, že tvrz měla - přinejmenším v nejmladší fázi - i druhý palác na západní straně; jakási obdélná stavba těsně přiléhající k areálu tvrziště je zde patrná ještě na katastrální mapě v 1. pol. 19. stol. (viz plán dvora výše), byť dnes po ní nejsou žádné stopy. V literatuře se často objevují i úvahy o renesančním čtyřkřídlém objektu, pro severní a jižní křídlo však neexistují žádné - byť nepřímý - důkazy.

Tvrz v Dubči vznikla snad již počátkem 14. stol., výslovně zmiňována je však až roku 1508. Ve 2. pol. 16. stol. byla renesančně přestavěna. Nelze vyloučit, že původní tvrz stála někde jinde, nejspíše v areálu přilehlého dvora, a na současném místě vznikla až v nějaké pozdější fázi. Tvrz zanikla zřejmě po připojení k Uhříněvsi kolem pol. 17. stol.

 

plánek tvrziště vycházející z geofyzikálního průzkumu areálu - východní palác byl jedinou identifikovanou zděnou stavbou vnitřní zástavby tvrze (černé části A-E značí dochované relikty zdiva), objekt vystupující na severozápadní straně (nad terénem neznatelný) je interpretován jako bašta či vstupní věž (některými badateli však celý tento útvar považován za omyl, posoudit by bylo možno pouze archeologickým průzkumem); písmena G, H a I značí zjištěné anomálie mimo půdorys tvrze, jejich souvislost s tvrzí je nejistá, může jít i o mnohem mladší objekty – a rekonstrukce podoby tvrze na základě tohoto průzkumu

předpokládaná podoba renesanční tvrze vycházející z teorie čtyřkřídlého objektu (Jiří Jindřich)

 

celkový pohled na areál tvrziště; zídky v ploše tvrziště jsou novotvary nijak nesouvisející s původní dispozicí tvrze (červen 2008)

fragmenty zdiva na východní straně tvrziště od severozápadu (září 2007)

 

torza opěráků východní zdi tvrze (červen 2008, září 2007)

  

fragment severovýchodního nároží; cihlová špaleta na prvním snímku je pozůstatkem okenního otvoru (únor 2007, září 2011)

 

zbytky sgrafitové výzdoby na východní straně severovýchodního nároží (únor 2007)

jihovýchodní nároží paláce (září 2007)

dub v ploše tvrziště, zasazený roku 2008 žáky zdejší školy (červen 2008)

Panská zahrada

Prostor při Říčanském potoku jihovýchodně od bývalého dvora. Bývala zde zahrada správce dvora, od čehož nese jméno. V průběhu 20. stol. zpustla, donedávna ruderál a skládky. Vletech 2010-11 parkově upravena, avšak poněkud chaoticky (bez jasné koncepce), v detailech nedotaženě (bludiště, které vůbec není bludiště) a v poněkud megalomanském stylu (zejména co se mohutných zdí týče). Realizace nazývána poněkud nešťastně Přírodní park Dubeč. Volně přístupné.

neúplný plánek Panské zahrady (schází severovýchodní část – vinice, potůček...; v lepším rozlišení)

 

vyhlídka pod dvorem (září 2011)

  

pohled z vyhlídky do dolní části parku s bludištěm (září 2011)

 

vinice (září 2011)

 

v nivě Říčanského potoka (září 2011)

 

jezírka na Říčanském potoku (září 2011)

amfiteátr (září 2011)

 

„bludiště″, ve kterém nikdo nezabloudí (září 2011)

původní projekt bludiště

umělá jeskyně ??? (září 2011)

 

„studánka″ a navazující potůček na levém břehu Říčanského potoka (září 2011)

altán pod sýpkou, v sousedství tvrziště (září 2011)

Šimůnkův mlýn č.p. 25

Bývalý mlýn v jižním sousedství dvora (ul. Netlucká), dnes přestavěn tak, že všechna stopy původní architektury i technologií setřeny. Mlýn při dvoře zmiňován již roku 1542. Pracoval až do 30. let 20. století. Náhon na mlýn dnes zaniklý – původně vedl z rybníků na Říčanském potoce, které existovaly snad již od 16. stol. mezi Dubčí a Dubečkem, po jejich zrušení ve 2. pol. 19. stol. pak z tzv. Nádržky v severním sousedství dnešního rybníku V Rohožníku zhruba v trase dnešních ulic U Transformátoru a Nad mlýnským potokem, těsně před mlýnem ho překračovala silnice po kamenném mostě (který údajně dodnes pod navážkou zachován).

 

bývalý mlýn po přestavbě (září 2006, září 2007)

mlýnice v severní části objektu (srpen 2005)

   

interiér mlýnice před radikální přestavbou (srpen 2005)

stodola u mlýna (srpen 2005)

 

hráz a dno bývalé Nádržky, zaniklé koncem 50. let 20. stol. (únor 2007); v pozadí prvního snímku rybník V Rohožníku

náhon pod mlýnem, při jižním okraji tvrziště (únor 2007)

 „Malá strana″

Skupina statků na pravém břehu Říčanského potoka kolem dnes částečně zastavěného nepravidelného prostranství (druhé návsi?) a při Netlucké ulici. Pravděpodobně jde o druhé sídelní jádro vsi, snad ze 16. stol. V místě zbořeného statku U Němečků dnes nová výstavba.

Říčanský potok býval v této části vsi díky jezu (pod dnešním silničním mostem) rozšířen v protáhlou nádrž zvanou Dolejška s upraveným „nábřežím″ - dnes zaniklé.

 

„malostranská náves″ v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz)

pěkně opravený statek č.p. 22 na východní straně „návsi″(srpen 2005)

 

nová zástavba na místě statku U Němečků, na západní straně „návsi″ (září 2006, září 2009)

Říčanský potok v místech zaniklé nádržky Dolejška; pohled ze silničního mostu proti proudu (únor 2007)

škola

Nová škola postavena 1880, tehdy o samotě západně od vsi. Na střední (nejstarší) části pamětní deska starosty Václava Míka (mimo jiné se zasloužil o postavení školy). Před školou nevelký trojúhelníkový park, původně  s řadou pozoruhodných dřevin, částečně dosud dochovaných.

starší východní část školy č.p. 86 (srpen 2005)

 

nejstarší část školy s pamětní deskou starosty Míka (září 2007)

 

novější (západní) část školy č.p. 413; za ní novostavba tělocvičny (srpen 2005)

  

park U školy; na posledním snímku vpravo borovice s abnormálně dlouhými jehlicemi a nápadně pichlavými šiškami (září 2007)

 

alej moruší v parku (září 2007)

Zajímavosti:

Ø        Jméno odvozeno od slova „dubec″ - člověk, který se živil kácením a zpracováním dřeva (tedy osada dřevařů). Dříve též Velký Dubeč. Dnes jméno používáno výhradně v ženském rodu.

Ø        11. a 14. června 1608 probíhaly na dubečské tvrzi jednání poselstev císaře Rudolfa II. a arciknížete Matyáše o dalším osudu českého trůnu (dle nepodložených zpráv se zde – či dle místní tradice inkognito na nedalekém rozcestí U tří kamenů – sejít osobně i oba panovníci).

Ø        Kvádr z dubečské tvrze byl 1867 dovezen do základů Národního divadla.

Ø        Kromě V. F. Červeného je dubečským rodákem pravděpodobně i další významný nástrojář, Václav Schunda (* 19. 5. 1845), mimo jiné vynálezce cimbálu v jeho dnešní podobě; kolem jeho rodiště však jisté nejasnosti, byť Dubeč uváděna nejčastěji, o jeho narození není žádný záznam v příslušné matrice.

Literatura:

-     Karel Kuča: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - 5. díl (Praha 2002)

-     Josef Moravec: Střípky z dubečské historie - nepravidelná rubrika v časopise Rohožník 1994-2012

-     František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII - Praha a okolí (Praha 1988)

-     kol.: Encyklopedie českých tvrzí I - A-J (Praha 1997)

-     Jaroslav Kudrnáč: Vývoj slovanského osídlení mezi pražským Povltavím,  Labem, Sázavou a Výrovkou - Památky archeologické 54/2 (Praha 1963)

-     kol.: Popis obcí školního okresu Říčanského (Říčany 1938)

-     Jan Žižka: K podobě hospodářských dvorů na bývalých lichtensteinských panstvích  ve středních Čechách - Památky středních Čech 12/1 (Praha 1998)

-     Josef Moravec: Soupis zeleně Dubeč (rukopis 1976)

-     Ureš Eduard: Studánky Velké Prahy - Portál č. 32 (Praha 1987)

-     Veger Jaromír: Prameny a vodovodní štoly na území Prahy (Praha 1993)

Web:

-     oficiální stránky městské části – http://www.praha-dubec.cz

-     wikipedie - http://cs.wikipedia.org/wiki/Dubeč

-     hrady.cz - http://www.hrady.cz/index.php?OID=2289

-     ruiny - http://www.ruinen.ic.cz/d/dubec.html

-     naučná stezka Dubeč – Uhříněves - http://www.prazskestezky.cz/dubec/dub01.html

-     Praha zelená - http://www.prahazelena.cz/park-v-dubci.html

-     pražské studánky - http://envis.praha-mesto.cz/(tbeihuusy5qqqbjfjus0ck45)/zdroj.aspx?typ=2&Id=68301&sh=-730899033  

-     severovýchod - http://www.severovychod.estranky.cz/clanky/okolo-dubce-cesticka.html

-     panoramatické foto - http://www.virtualtravel.cz/praha/dubec/lipove-namesti.html

Okolí: Litožnice / Jankov / Rohožník / rybník V Rohožníku / Dubeček / Slatiny

Praha / rejstříky

aktualizováno listopad 2012