Praha

DUBEČEK

k.ú. Dubeč (Pražská plošina / Praha)

Ves při Říčanském potoce, osada Dubče (262 mnm), původně Malý Dubeč. Jádro kolem kostela na terase nad levým břehem Říčanského potoka proti Rohožníku. Novější zástavba rodinných domků zejména k jihu podél silnice na Uhřiněves a k východu podél silnice na Dubeč, se kterou je stavebně spojen. Severně na úbočí Horek čtvrť Lázeňka.

Nejstarší historie vsi nejasná. První výslovné zmínky sice až ze 14. stol., není však vyloučeno, že právě na osídlení kolem zdejšího kostela se vztahuje zmínka k roku 1088, kdy získala kapitula vyšehradská „v Dubči″ dva dvory a dva poddané (nasvědčovala by tomu existence středověkého kostela, třebaže v době prvních zmínek byla zjevně z „obou Dubčí″ tou méně významnou). Tvořila samostatný statek v majetku pražských měšťanů (Jan Mulner, který ji držel od 1391, a jeho potomci se píší „z Dubečka″; zda byl z téhož rodu i Otík z Dubečka, zmiňovaný roku 1440, jenž užíval erb se dvěma klíny s liliemi, není jasné), podíl zde držel i klášter dominikánek u sv. Anny, kterému odváděli zdejší obyvatelé dávky až do jeho zrušení v 18. stol. 1470 vypleněn Uhry, ves potom dlouhou dobu pustá. Její území připojeno počátkem 16. stol. k Průhonicům, 1547 připojena natrvalo k Dubči. Obnovena byla ves až v 18. stol. (ještě 1713 je v katastru Marie Terezie uveden „V Dubečku kostel o samotě, bez lidí″). Stavební rozvoj zejména během 20. stol., kdy postupně srostl se sousední Dubčí. Výstavba rodinných domků probíhá i v současné době.

centrum vsi v 1. pol. 19. stol. (archivnimapy.cuzk.cz) a dnes (www.mapy.cz)

centrum Dubečku při pohledu z Rohožníku (listopad 2011)

usedlost č.p. 1005 (dříve 5) – nejlépe dochovaný statek v Dubečku (srpen 2005)

zajímavá, dnes již zaniklá ukázka staré zástavby při Říčanském potoku (prosinec 2005, srpen 2005)

tzv. Stará studánka severně od návsi; silný pramen, který dle pamětníků nevysychal ani v nejparnějších létech (únor 2007)

studánka Pod kostelem – dle pamětníků z této studánky původně odebírala vodu Kubíkova pekárna; počátkem 90. let. 20. stol. vybudována kamenná, volně přístupná studánka, nedlouho po roce 2001 připojena k oplocenému pozemku č.p. 1108 a upravena v „čínském stylu″ (podzim 2000, leden 2011)

kostel sv. Petra (nemovitá kulturní památka)

Filiální kostel v dominantní poloze v centru vsi. Jednolodní obdélná stavba s průčelní věží s novorománskými prvky. Z gotické stavby dochován polygonální presbytář s paprsčitou klenbou, původním okénkem a hrotitým vítězným obloukem, pravděpodobně též část obvodových zdí. Při severní straně presbytáře sakristie, k věži přiléhá ze severu polygonální schodiště. Zařízení pseudogotické z 2. pol. 19. stol. V presbytáři kopie deskového gotického obrazu z doby před rokem 1400, jehož originál (objeven zde koncem 19. stol.) je pod názvem „Votivní deska z Dubečka″ vystaven v Národní galerii. Ve stěně lodi několik náhrobníků majitelů Dubče; nejzajímavější z nich figurální náhrobek paní Salomeny z roku 1582. Na věži půltunový zvon, přelitý roku 1659 lotrinským zvonařem Benediktem Briotem; spodní průměr má 967 mm, vyzvání v nárazovém tónu h.

Nejstarší část současného kostela datována do 1. čtvrtiny 14. stol., existenci staršího předchůdce však nelze vyloučit. Jako farní ves uváděna „Dubeč″ roku 1364, později fara zanikla. Kolem poloviny 18. stol. byl kostel přestavěn barokně říčanským stavitelem Václavem Budilem. Dnešní podoba kostela z let 1867-68. Z té doby také věž, předtím stála severozápadně od kostela samostatná zvonice.

Okolo kostela bývalý hřbitov, ohrazený zdí z lomového kamene; zachováno několik náhrobků. V zadní části v ohradní zdi barokní márnice. Vlevo před vchodem na hřbitov dominantní jasan (památný strom), poslední ze skupiny jasanů vysazených při přestavbě kostela roku 1868.

nejstarší známé zobrazení kostela z poč. 18. stol., ještě před barokní přestavbou (Klausnerova mapa dvora Netluky)

kostel dnes (srpen 2005, listopad 2011)

novorománský vstupní portál kostela (srpen 2006)

kruchta (prosinec 2011)

dvoumanuálové varhany na kruchtě (duben 2008)

kazatelna (duben 2008, prosinec 2011)

gotický presbytář s lomeným vítězným obloukem a dochovanou paprsčitou klenbou (prosinec 2011)

hlavní oltář s obrazem sv. Petra z 18. stol. (prosinec 2011)

kopie gotického deskové obrazu zemských patronů v presbytáři (prosinec 2011)

portál z presbytáře do sakristie (duben 2008)

renesanční náhrobek Salomeny, dcery Adama Zapského ze Zap, z růžového sliveneckého mramoru z roku 1582 v lodi kostela; v horní části erby Zapských ze Zap a Hrzánů z Harasova (rod Salomeniny Matky), v dolní části erby pánů z Borovnice a Vliněvských z Vliněvsi, rodů Salomeniných babiček (prosinec 2011)

další z náhrobků v lodi kostela, spodní část zakryta topným tělesem (prosinec 2011)

špatně čitelný náhrobek se znakem Zapských ze Zap v podvěží kostela (říjen 2007)

zvon na kostelní věži; na zvonu nápis „Ke cti a chvále boží a svatých apoštolů Petra a Pavla zvon tento přelitý jest nákladem kostelním záduší Dubečského ze správy hejtmanské pana Stefana Forcherheimera z Jakšova l. 1659″ a reliéf Assumpty – Panny Marie Nanebeevzaté (prosinec 2005)

cimbál na věži kostela (prosinec 2005)

zbytky hřbitova u kostela (únor 2007)

některé dochované hroby (únor 2008)

márnice ve hřbitovní zdi východně od kostela (srpen 2005)

téměř 30 m vysoká památný jasn před kostelem (duben 2008); jeho protějšek na druhé straně vstupu padl v květnu 1945 na barikády

Lipové náměstí

Jižní část dnešního náměstí před kostelem je původní návsí. Severní část vznikla postupně během 19. stol. Oba prostory propojeny do jednoho teprve v 80. letech (?) 20. století. I přesto, že některé domy byly v posledních letech nahrazeny novostavbami, stále si více méně zachovává původní ráz.

východní strana náměstí s kostelem v pozadí (duben 2006); dům v popředí dnes již neexistuje, byl nahrazen novostavbou

střední část náměstí při pohledu k jihu; tento pohled dříve uzavíral později zbořený domek, oddělující obě části náměstí (listopad 2011)

hostinec č.p. 1031 (dříve 31) na rohu ulice K Pramenu, datovaný na štítě 1910 (září 2007)

bývalá Kubíkova pekárna č.p. 1006 (dříve 6), uzavárající náměstí na jižní straně (únor 2008)

Lípa Svobody – vysazena panem Jaroslavem Hoffmanem na podzim 1968 na památku 50. výročí vzniku Československé republiky a na protest proti okupaci Československa (listopad 2011)

tvrziště

Tvrz stávala severovýchodně od kostela, v místech dnešního č.p. 1012 (dříve 12), o němž se traduje, že je zvětší části vystavěn právě ze zbytků tvrze. Dochován pouze náznak valu severně od budovy, pozůstatkem tvrziště snad i téměř 2 metry vysoký terénní stupeň mezi domy č.p. 1018 a 1042 v ul. K Starému lomu. Původní tvrziště zřejmě respektuje výrazné zakřivení ulice Smírná.

Tvrz vznikla pravděpodobně kolem pol. 14. stol., zanikla zřejmě při vpádu Uhrů 1470 (někteří badateléusuzují, že by snad potom mohla být ještě nakrátko obnovena, roku 1508 je však již prokazatelně pustá). Zříceniny, dobře patrné ještě v 1. pol. 19. stol., byly považovány místními obyvateli za klášter. Patrně šlo o věžovou stavbu obehnanou valem a příkopem.

plocha tvrziště při pohledu od kostela; č.p. 1012 vlevo (únor 2008) a jeho zakreslení v obci (Jiří Jindřich; ad Hláska VIII/3)

terénní stupeň pod č.p. 1018, snad pozůstatek tvrziště (prosinec 2005, srpen 2005)

předpokládané podoba tvrze v Dubečku (Jiří Jindřich; ad Hláska VIII/3)

hřbitov

Starý hřbitov v jižní části vsi při hlavní silnici (ul. K Vilkám). Prostor s hodnotnou zelení (staré jírovce, jasany), obklopený kamennou zdí. Ve střední části kovový kříž s Kristem na mohutném kamenném soklu, datovaný 1892. Při zadní stěně v ose hřbitova zpustlá hrobka svobodných pánů z Tunklů (Otokar z Tunklu + 9. 3. 1926, jeho žena Pavlína z Tunklů, Hohenstadtu a Ašprungu + 18. 7. 1886, Ferdinand z Tunklu + 26. 5. 1908). Hřbitov založenroku 1892, kdy nahradil původní hřbitov kolem kostela. Dnes používán pouze sporadicky, nahradil jej nový hřbitov na Horkách.

vstup na hřbitov (únor 2007)

centrální hřbitovní kříž z roku 1892 (únor 2007, únor 2008, srpen 2005)

celkový pohled na hřbitov (srpen 2005, únor 2007)

zpustlá hrobka Tunklů – správců dubečského dvora – v ose hřbitova (únor 2007)

další zajímavé hroby (srpen 2005, únor 2007)

rybníky

V okolí Dubečku existovalo v minulosti větší množství rybníků, vzniklých pravděpodobně na přelomu 15. a 16. stol., zrušených vesměs v průběhu 18. a 19. stol. Na Říčanském potoce byl rybník pod kostelem, který snad mohl být součástí opevnění tvrze (jeho hráz byla jižně od ul. K Starému lomu; dnes na ní stojí domy č.p. 1108, 1103 a 1536), velký rybník Veský (zrušen v 60. letech 19. stol. - zachována mohutná hráz zhruba proti dubečské radnici, v místě rybníka dnes pěkné louky) a pod ním, již na okraji Dubče další rybník, na jehož místě dnes rybník V Rohožníku. Dále existovaly v jižní části dnešní vsi na dnes již více méně zaniklé vodoteči dva rybníky „V Kališti″ (horní měl hráz v jižním prodloužení ul. V Kališti, dolní v místech ul. K Vilkám), soustava několika rybníků jižně od vsi na Hádeckém potoce (v místech hráze největšího z nich – již na sousedním k.ú. Uhřiněves - dnes prochází silnice z Dubečku do Uhřiněvsi) a soustava rybníků na drobném potůčku v severní části vsi směrem k Horkám. První a největší z nich - Stínkovský - ležel na severozápadním okraji vsi nedaleko silnice do Dolních Měcholup (v těchto místech dnes nová výstavba rodinných domů), drobné rybníčky pod ním dodnes částečně zachovány v zahradách při ulici U Staré studánky. Rybníky jihozápadně od vsi byly propojeny strouhou, převádějící část jejich vod do velkého rybníka u Dolních Měcholup, již v povodí Botiče.

situace v okolí Dubečka ve 2. pol. 18. stol. a o půl století později; na první mapě je vidět ještě většinu popisovaných rybníků (není zde již rybník pod kostelem a dolní rybník V Kališti), na druhé už zůstávají pouze dva velké rybníky mezi Dubečkem a Dubčí (a dva drobnější rybníčky v severní části vsi, které zde – na rozdíl od starší mapy, kde jsou přehnaně veliké – nejsou vyznačeny); dobře patrná je zejména na starší mapě strouha, převádějící část vod k Měcholupům (oldmaps.geolab.cz)

plocha bývalého rybníka pod kostelem; hráz je pod domy vpravo, v pozadí druhého snímku Rohožník (únor 2008, únor 2007)

hráz Veského rybníka, nacházející se proti dubečské radnici (únor 2007)

pohled z hráze Veského rybníka na jeho bývalou plochu; v pozadí Rohožník a kostel sv. Petra v Dubečku (únor 2007)

hráz Veského rybníka od západu, z jeho bývalé plochy (srpen 2005)

Říčanský potok v místech zaniklého Veského rybníka (srpen 2005, únor 2007)

Zajímavosti:

Ø Na přelomu let 2008-2009 proběhl v prostoru dnešní ulice Halštatská na jižním okraji vsi při levém břehu Hádeckého potoka záchranný archeologický výzkum, který zde objevil rozsáhlé pravěké sídliště (doba bronzová, starší doba železná...).