VALAŠSKÉ
KLOBOUKY
k.ú.
Valašské Klobouky (Bílé Karpaty, Vizovická vrchovina / Valašskokloboucko)
Město při Kloboučce (Klobouckém potoce) pod nejsevernějším hřebenem
Bílých Karpat. Historické jádro kolem náměstí s radnicí a kostela Nalezení sv.
Kříže nad pravým břehem potoka. Poblíž kostela barokní fara (čp. 113, nemovitá kulturní památka
- patří k nejstarším budovám ve městě). V Partyzánské ul. Brattmannova vila (čp. 116, nemovitá kulturní památka
- dnes základní umělecká škola), velmi hodnotné dílo místního architekta
Huberta Gessnera. Západně od náměstí budova gymnázia. Západní část města se nazývá Sychrov, východní Kopec, pravobřežní pak Hodňov a Žaboskřeky. Ve městě
několik více či méně dochovalých valašských dřevěnic (kromě Brumovské
ul. a Sychrova např. též v Žaboskřekách - netvoří
však žádný ucelenější urbanistický celek). Na severním okraji města hřbitov (na něm Zimova hrobka a kříž
prohlášeny nemovitými kulturními památkami). Na jihovýchodním okraji města
nádraží. Severovýchodně od města při silnici do Horní Lidče
novogotická poutní kaple sv. Cyrila
a Metoděje s obrazy B. Lindnera.
Nejstarší spolehlivá
zmínka z roku 1341. 1356 povýšeny na městečko (dle některých zpráv založení
nového městečka „Nových Klobouk“ nad původní osadou „Starými Klobouky“). V 16.
stol. označovány již jako město. Hospodářské a později i soudní centrum brumovského panství. Od 18. stol. rozvoj soukenictví,
typická i domácí papučářská výroba. Přídomek Valašské až od roku 1872. 1896
velký požár (shořela více jak polovina města). Centrum města dnes památkovou
zónou, řada památkově chráněných objektů.
Náměstí:
Rozlehlé prostranství
(jedno z největších náměstí na východní Moravě) je rozdělené budovou Stará radnice (čp. 276, nemovitá kulturní
památka - stavení s renesančním jádrem z roku 1791 na místě starší dřevěné
budovy, dnešní podoba s výraznými prvky lidové architektury výsledkem přestavby
z konce 18. stol. a rekonstrukce roku 1943, dnes zde městské muzeum s expozicí
pravěku Jižního Valašska) na dvě téměř samostatné části. Na jihovýchodní straně
secesní Nová radnice z konce 19.
stol. od Huberta Gessnera, před ní barokní Mariánský sloup (nemovitá kulturní
památka) z roku 1761 se sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Tekly, sv. Floriána, sv. Vendelína a
archanděla Rafaela s malým Tobiášem. Vedle tzv. Červený dům (čp. 194, nemovitá kulturní
památka - pozoruhodný barokní měšťanský dům z roku 1781, postavený soukeníky
Tobiášem a Benediktem Tomaštíky, dnes muzejní
expozice věnovaná soukenictví včetně dobově zařízené soukenické jizby s
funkčním stavem - v pověstech chybně považován za katovnu). Na severozápadní
straně dochováno několik pěkných štítových
domů, z nichž nejhezčí č.p. 105 z 20. let 18. stol s dřevěným štítem a
šindelovou střechou (nemovitá kulturní památka). V severním rohu socha sv. Jana Nepomuckého
z roku 1733 (nemovitá kulturní památka). Před starou radnicí (v severozápadní
části náměstí) kamenný pranýř z pol. 16. stol. (nemovitá kulturní památka - údajně
nejstarší dochovaný pranýř v České republice), kašna z roku 1835. (nemovitá kulturní památka - podle pověsti zde
původně studánka, ke které se jezdilo panstvo z Brumovského
hradu při lovech osvěžit, aby ji lépe našli, pověsili na strom u ní klobouk,
což dalo jméno později zde vzniklé osadě) a pomník obětem násilí 1948 - 1989 od Zb.
Fojtů.
Kostel Nalezení sv. Kříže (nemovitá kulturní
památka):
Jednolodní farní kostel s
hranolovou věží stojí severozápadně od náměstí. Původně gotický, v dnešní
podobě renesanční (věž z 80. let 16. stol.) s barokními úpravami (1771 - 72). Z
vnější strany ve zdivu zazděn krásný náhrobník. U kostela kříž.
Kostel původně uváděn
jako „Svatého kříže“, od poč. 19. stol. „Nalezení sv.
Kříže”, od 60. let 20. stol.též „Povýšení sv. Kříže”.
Dřevěnice v Brumovské
ulici (nemovité kulturní památky):
Soubor tří dřevěnic v
jižní části města. Nejznámější a nejhezčí je dřevěnice čp. 11 „Kosenka”
(nejzachovalejší dřevěnice ve městě, z roku 1810), která slouží spolu s
přilehlým zděným stavením jako základna stejnojmenné místní organizace Českého
svazu ochránců přírody. Část interiéru je stylově vybavena. V těsném sousedství
leží dřevěnice čp.
10 „Janíkova”, v současné době v rekonstrukci. Opodál na křižovatce ulic Brumovské a Záhumenní se nachází dřevěnice čp. 7 „Pivečkova”, v letech 2001 - 2002 kompletně
zrekonstruovaná Nadací Jana Pivečky (jehož rod odtud pocházel). Oproti Kosence však působí „mrtvěji“.
Na Kosence
se běžně dělají programy pro veřejnost (obnova starých tradic, stará řemesla, ekovýchovné programy), dřevěnici rádi ukáží kdykoliv na
požádání v kanceláři v přilehlé zděné budově. Zde možno domluvit i prohlídku Pivečkovy dřevěnice (a pro zvláště zvědavé nadšence možná i
Janíkovy dřevěnice, byť tam zatím není v interiéru zhola nic vidět).
Sychrov:
Západní část města.
Několik dochovaných dřevěnic, vesměs
omítaných. Na křižovatce silnic na Mirošov a Lipinu kamenný kříž (nemovitá kulturní památka). Při silnici na Mirošov v zahradě svatý
obrázek na dřevěném sloupku, další na křižovatce silnic do Mirošova a Lačnova severovýchodně
od města.
Nádraží:
Jihovýchodně od města na
úpatí hory Královec. Leží na trati Horní Lideč -
Bylnice. Zděná nádražní budova. Na ní pamětní deska železničnímu zaměstnanci
Bohumilu Kovalčíkovi, popravenému roku 1941.
Literatura:
- František Odehnal: Poutní místa
Moravy a Slezska (Praha 1995)
Web:
- regionální
portál Zlínksého kraje
Okolí: Smolina / Lačnov
/ Horní Lideč / Ploštiny
/ Brumov
/ Březové / Bohuslavice nad Vláří
srpen 2006