Šumava

KAŠPERSKÉ HORY (Bergreichenstein)

k.ú. Kašperské Hory (Šumavské podhůří / Kašperskohorsko)

Hornické město (740 m.n.m.), centrum jednoho z nejvýznamnějších zlatorudných revírů u nás (bývalé doly i pod městem, jeden býval přímo na náměstí) – městská památková zóna. Centrem náměstí s kostelem sv. Markéty a honosnou radnicí. Na jižním okraji města poutní areál s novorománským kostelem Panny Marie Sněžné a kaplí Panny Marie Klatovské (zvanou Grantl) se „zázračnou“ studánkou. V západní části města barokní městský špýchar. Západně od města o samotě (v místech původní hornické osady) hřbitov s kostelem sv. Mikuláše (jednou z nejvýznamnějších památek raně středověké architektury v jihozápadních Čechách) a kaplí sv. Anny (původně snad středověký karner, barokně upravená). Při cestě na Šibeniční vrch býv. pranýř, sloužící dnes jako Boží muka. Na jihovýchodním okraji města archeologicky odkrytá středověká úpravna zlaté rudy.

Původně Berg Reichenstein, přízvisko „Kašperské“ až po koupi hradu Kašperku v roce 1617. Těžba v okolí od 13. stol. (již předtím však využíváno Kelty), jako městečko vznikly snad kolem roku 1300 (tvořily jeden celek s nedalekým Rejštejnem), 1584 povýšeny na královské horní město. Dějiště románů Karla Klostermanna „Hostinný dům“ a Pozdní láska“ (otec spisovatele byl několik let v Kašperských horách starostou).

Náměstí východištěm několika vycházkových okruhů a dvou naučných stezek (úvodní panel Stezky strážců hranic mezi nástěnkami v jihozápadní části náměstí, úvodní panel NS Cestou zlatokopů u kostela). Muzeum Šumavy (vstupné), Muzeum motocyklů a hraček (vstupné), městské informační centrum na radnici, na západním okraji města při silnici do Sušice informační středisko Národního parku a CHKO Šumava s expozicí věnovanou zejména rašeliništím a mokřadům na Šumavě (vstup zdarma).

Náměstí:

Centrální prostor města. Uprostřed kostel sv. Markéty, na západní straně radnice. Další zajímavé budovy zejména v severovýchodní části (např. čp. 11 s nástěnným obrazem Panny Marie, děkanství čp. 14 – nemovité kulturní památky). V jihovýchodním rohu náměstí Muzeum Šumavy, v jedné z budov v severovýchodním rohu soukromé muzeum motocyklů a hraček. V severovýchodní části náměstí litinová socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1861 (nemovitá kulturní památka) a kašna, v jihozápadní před kulturním domem památník Karla Klostermanna s bustou od Zdeňka Jílka z r. 1973.

Radnice (nemovitá kulturní památka):

Jednopatrová obdélná budova se třemi barokními štíty (na prostředním z nich znak města) a věžičkou na západní straně náměstí. Vznikla spojením původního Panského domu a pivovaru roku 1597. Zcela přestavěna 1698 a v 1. pol. 18. stol. Pamětní deska osvobození americkou armádou. V budově mimo jiné turistické informační centrum.

Kostel sv. Markéty (nemovitá kulturní památka):

Pův. sv. Linharta. Trojlodní děkanská bazilika z 2. pol. 14. stol. Současná podoba (včetně výmaleb) z velké části výsledkem novogotické přestavby 1883, kdy vybudována i nová věž (místo starší, snesené po požáru 1863). V interiéru cenné pozdně gotické sochy Panny Marie Ochranitelky, sv. Kryštofa a sv. Šebestiána,hodnotný hlavní portálový oltář z 1. pol. 18. stol. Ve věži údajně dva cenné zvony (jeden z nich puklý). Z podvěží, které bývá přístupné, možno nahlédnout do interiéru lodi. Při presbytáři kostela tzv. kohoutí kříž, původem z Nicova (jak patrno z historického snímku, využil soklu původního menšího křížku).

Zlatorudné mlecí kameny:

Skalkově upravená sbírka mlecích kamenů a balvanů s miskovitými prohlubněmi ze středověkých úpraven zlaté ruby z okolí města je umístěna na náměstí při jižní stěně kostela sv. Markéty (jak patrno z historického snímku výše, dříve byly umístěny při presbytáři). Volně přístupno.